Máme za sebou 34.. výročí listopadové revoluce. Letos nás čeká výročí kulaté, pětatřicáté.

Rozhodl jsem se pokusit se ještě jednou o skutečné dovršení naší revoluce, tzn. o prosazení zákazu propagace komunismu tak, jak jsme se o to pokoušeli s kolegou Štětinou v letech 2006 a 2008.

Pod tímto textem naleznete výzvu, kterou jsem na konci února 2024 doručil všem poslancům a senátorům. Kolem výzvy vznikla občanská iniciativa – spolek, jejíž webové stránky jste právě otevřeli.

Našim parlamentářům chci nabídnoutparagrafové znění novely trestního zákoníku, kterým by se propagace komunismu (vč. symbolů komunismu) postavila mimo zákon. Novelu připravila právnička, s níž jsem spolupracoval již v Senátu v letech 2002 – 2008.

Naší iniciativě jde předně o to, vrátit na půdu parlamentu diskusi o potřebě komunisty zakázat, podobně, jako to funguje u nacismu. Pokud se týče novely zákona – máme ji připravenou a konec konců, Senát ji již jednou v podobném znění přijal (2006). Zákon je jen technická věc. To, co je před námi, je přesvědčit zákonodárce, aby ho přijali. A dokončili tak to, co jsme v letech 89/90 chtěli a předpokládali. Z tohoto důvodu najdete pod naší výzvou (navazující záměrně na tu, kterou před lety zorganizoval kolega Štětina) podtitul “Kdy skončí Listopad”.

Děkuji za podporu a přeji vše dobré.

Martin Mejstřík.
lídr vysokoškoláků v r. 1989 a senátor (2002-2008)

---

Zrušme komunisty!
aneb Kdy skončí Listopad

Otevřená výzva poslancům a senátorům,
aby podpořili paragrafové znění novely trestního zákoníku, kterým by se propagace komunismu (vč. symbolů komunismu) postavila mimo zákon

Komunistická diktatura zdevastovala naši zemi právně, ekonomicky, ekologicky. A hlavně – lidsky, když nemravnost postavila nad morálku a lež nad pravdu.

Studentská revoluce, která začala 17. listopadu 1989, počítala s tím, že po pádu komunismu bude komunistická strana a její ideologie jako zločinná zakázána. Nestalo se tak a již rok poté, 17. listopadu 1990, hovořili tehdejší studentští lídři o „ukradené revoluci“. Václav Havel věřil, že komunisté vymřou a tím se jich definitivně zbavíme. Ne všichni s ním souhlasili – soupis pokusů o postavení komunistů mimo zákon vyjde na několik strojopisných stran (více zde).

V jednu chvíli jsme zde měli komunistické strany dokonce tři a nakonec to bohužel nebylo díky úsilí demokratických politiků, že jsme se jich zbavili v parlamentu.
Pro demokracii zůstávají komunisté i nadále latentním nebezpečím.

Po roce 1989 neměli politici sílu společnost od bolševismu očistit.

• • Kvůli polistopadové garnituře politiků jsme navázali na komunistické právo.

• • Kvůli nevyrovnání se s komunistickou minulostí jsme komunistům a estébákům umožnili privatizovat a krást – a ve velké míře opět rozkrást naši zemi.

• • Ani po 34 letech jsme nedokázali od komunistů očistit justici.

• • I po 34 letech od pádu komunismu vyplácíme vysoké důchody a výsluhy lidem, kteří sloužili komunistické totalitní moci.

• • Ani po 34 letech nemá naše ministerstvo školství jasno v tom, jak by měly školy o době komunistické diktatury učit. Takže se v drtivé většině škol o komunismu raději neučí vůbec.

Výše uvedené problémy nedokážeme – nechceme – řešit proto, že jsme nebyli schopni jednoznačně a jasně pojmenovat zlo. Nebyli jsme za 34 let schopni definovat komunistickou ideologii jako ideologii zrůdnou a antihumánní a podle toho se k ní chovat. Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunismu a o odporu proti němu sice exaktně popisuje zločiny komunismu, ale je pouze deklaratorní, jeho plnění nelze vymáhat, a tudíž se jím nikdo neřídí.

Zákaz komunistické ideologie dlužíme naší vlasti, sami sobě, ale především všem občanům Československa, kterým komunisté zničili životy.
Stačí si pročíst některý z příběhů lidí, kteří se do bolševického soukolí dostali. Příběhy Milady Horákové, nebo třeba Karla Kutlvašra, jsou známé, ale byly desítky tisíc „bezejmenných“.
Sedláci, živnostníci, naši vojáci, letci a obecně zápaďáci, kteří za naši svobodu bojovali
v zahraničí a komunisté se jim odvděčili oprátkou, degradacemi, vězněním, pracovními tábory, šikanou, psychickým terorem, či persekucemi rodin. Důstojníci. Legionáři. Odbojáři. Skauti. Sokolové… Inteligence. Akademická obec. Věřící. Církve. Jinak smýšlející politici, umělci… Studenti. Dělníci – kteří se provinili jen tím, že měli svou hlavu, svůj názor a domnívali se, že je to normální. Že svobodná mysl dělá člověka člověkem.

Obdivuhodnou práci v mapování příběhů oněch „bezejmenných“ dělá Paměť národa, Člověk v tísni v rámci projektu Příběhy bezpráví, Ústav pro studium totalitních režimů, či Museum XX. století. Vyšly desítky knih (u nás i u krajanů v zahraničí), byl natočen bezpočet dokumentárních i hraných filmů, popisujících osudy rodin, které se staly obětí komunistického třídního boje.

Při sledování těchto bolestných příběhů musí každému člověku vytanout na mysli jediné: Jak je možné, že tady komunisty ještě pořád máme?! Jak je možné, že lidé, kteří pomáhali zrůdnou komunistickou diktaturu držet u moci, pobírají celých 34 let vysoké renty a výsluhy, zatímco jejich oběti dožívají a umírají s minimálními důchody?! Kde zůstalo právo? Kde pravda? Kde spravedlnost?!

34 let po revoluci.
Je zoufale pozdě.
Ale nikdy není pozdě, pokud lze napravit chybu.
Listopad skončí, až postavíme komunisty mimo zákon.
Dlužíme to našim předkům.
Všem, kteří nezradili.

V Praze 17. listopadu 2023

Martin Mejstřík

Jaromír Štětina

---

Osobnosti, které podepsaly výzvu Zrušme komunisty!

1. 1. Olga Sommerová, filmová dokumentaristka

1. 1. Martin Vadas, filmový režisér a producent, dokumentarista

1. 1. Tomáš Klvaňa, VŠ pedagog, publicista

1. 1. Ladislav Heryán, římskokatolický kněz salesián pedagog

1. 1. Václava Jandečková, historička publicistka

1. 1. Václav Koubek, hudebník, spisovatel a aktivista

1. 1. Tomki Němec, fotograf

1. 1. Jan Hrušínský, herec

1. 1. Kateřina Žlebková, výtvarnice

1. 1. Jiří Žlebek, sochař

1. 1. Jaroslav Bahník, podnikatel

1. 1. Elena Strupková, herečka, režisérka a psychoterapeutka

1. 1. Dagmar Křížková, psychiatrička

1. 1. František Kostlán, publicista

1. 1. Josef Císařovský, filmový režisér, dokumentarista

1. 1. Eva Blažíčková, choreografka

1. 1. Petr Blažek, historik, ředitel Muzea XX. století

1. 1. Zuzana Meisnerová Wismer, ředitelka archivu Langhans Praha

1. 1. Jaroslav Brabec, filmový a televizní kameraman, režisér

1. 1. Aleš Jaluška, kněz Církve čsl. husitské

1. 1. Jan Potměšil, herec

1. 1. Vlasta Chromá, občanská aktivistka, zakladatelka OF

1. 1. Jan Rejžek, publicista

1. 1. Petr Havlík, pedagog, mluvčí OF

1. 1. Hana Jalušková, kazatelka Ochranovského seniorátu při ČCE

1. 1. Adam Komers, bývalý redaktor ČT, kavárník

1. 1. Jaroslav Hutka, hudebník

1. 1. Josef Bouška, konzultant a publicista

1. 1. Miroslav Skalák Skalický, hudebník, básník a význačná osobnost českého undergroundu

1. 1. Tomáš Karger, herec

1. 1. Petr Placák, historik, spisovatel a bývalý disident

1. 1. Jiří David, vizuální umělec

1. 1. Milica Pechánková, publicistka

1. 1. Oldřich Jelínek, výtvarník

1. 1. Liba Taylor, fotografka

1. 1. Karel Navrátil, hudebník a divadelník

1. 1. Zina Hamon Freundová, pedagožka, signatářka Charty 77

1. 1. Jan Urban, novinář, pedagog, signatář Charty 77, spoluzakladatel, lídr a mluvčí Občanského fóra

1. 1. Eugenie Číhalová, členka Rady vlády pro národnostní menšiny jako zástupce ruské menšiny v ČR

1. 1. Tomáš Jungvirt, malíř, sochař, fotograf, architekt

1. 1. Petr Suda, podnikatel, Listopad ještě neskončil

1. 1. Jiří Liška, bývalý senátor, zastupitel města Jičín

1. 1. David Šuman, předseda stávkového výboru Fakulty stavební ČVUT z r. 1989, živnostník

1. 1. Hana Bergmannová Klímová, výtvarnice a spisovatelka

1. 1. Václav Marhoul, scénárista, režisér a producent

1. 1. David Koller, rockový zpěvák, skladatel a bubeník, lídr skupiny Lucie

1. 1. Miroslav Jonák, keramik, živnostník

1. 1. Karel Loula, varhaník, skladatel a sbormistr

1. 1. Olga Malířová Špátová, režisérka a kameramanka

1. 1. Jan Malíř, kameraman

1. 1. Adam Zach, sázkový výbor MFF UK z r. 2010 1989, IT

1. 1. Zdeněk Fencl, stávkový výbor ČVUT FEL z r. 1989, kameraman

1. 1. Karel Krucký, celostátní stávkový výbor z r. 1989, FTVS UK, vysokoškolský pedagog, filantrop, cestovatel

1. 1. Martin Kouřil, stávkový výbor PřF UK z r. 1989, strojvedoucí

1. 1. Pavel Korec, stávkový výbor ČVUT FS z r. 1989, analytik

1. 1. Eva Papoušková (Zelníčková), stávkový výbor FAMU z r. 1989, spisovatelka a scenáristka

1. 1. Barbora Hrzánová, herečka a zpěvačka

1. 1. Štěpánka Prokopcová, rešeršistka

1. 1. Kristina Vlachová, scénáristka a režisérka

1. 1. Dominik Hašek, bývalý hokejový reprezentant, ZOH Nagano 1998

1. 1. Ester Janečková, herečka a televizní či rozhlasová moderátorka

1. 1. Jiří Cihlář Jadrný, makléř, předseda Nadačního fondu Milana Paumera

1. 1. Dekomunizace, z.s., www.dekomunizace.cz (spolek)

1. 1. Tečka za komunismem v České republice – (FB iniciativa)

1. 1. Tomáš Vlček, předseda Rady www.totalita.cz

1. 1. Daniel Růžička, člen Rady www.totalita.cz

1. 1. Pavel Šafr, šéfredaktor  Forum24

---