Výzva "Zrušme komunisty!"

Mnozí se možná ptají, proč je i po 35 letech stále důležité postavit komunismus (ideologii, symboly) mimo zákon. A naše odpověď je od roku 1989 stále stejná.

Protože jde o krajní extremismus stejně zhoubný a zločinný, jako byl nacismus či fašismus.

Martin Mejstřík.
lídr vysokoškoláků v r. 1989 a senátor (2002-2008)


Zrušme komunisty!
aneb Kdy skončí Listopad

Otevřená výzva poslancům a senátorům,
aby podpořili paragrafové znění novely trestního zákoníku, kterým by se propagace komunismu (vč. symbolů komunismu) postavila mimo zákon

Komunistická diktatura zdevastovala naši zemi právně, ekonomicky, ekologicky. A hlavně – lidsky, když nemravnost postavila nad morálku a lež nad pravdu.

Studentská revoluce, která začala 17. listopadu 1989, počítala s tím, že po pádu komunismu bude komunistická strana a její ideologie jako zločinná zakázána. Nestalo se tak a již rok poté, 17. listopadu 1990, hovořili tehdejší studentští lídři o „ukradené revoluci“. Václav Havel věřil, že komunisté vymřou a tím se jich definitivně zbavíme. Ne všichni s ním souhlasili – soupis pokusů o postavení komunistů mimo zákon vyjde na několik strojopisných stran (více zde).

V jednu chvíli jsme zde měli komunistické strany dokonce tři a nakonec to bohužel nebylo díky úsilí demokratických politiků, že jsme se jich zbavili v parlamentu.
Pro demokracii zůstávají komunisté i nadále latentním nebezpečím.

Po roce 1989 neměli politici sílu společnost od bolševismu očistit.

    • Kvůli polistopadové garnituře politiků jsme navázali na komunistické právo.

    • Kvůli nevyrovnání se s komunistickou minulostí jsme komunistům a estébákům umožnili privatizovat a krást – a ve velké míře opět rozkrást naši zemi.

    • Ani po 34 letech jsme nedokázali od komunistů očistit justici.

    • I po 34 letech od pádu komunismu vyplácíme vysoké důchody a výsluhy lidem, kteří sloužili komunistické totalitní moci.

    • Ani po 34 letech nemá naše ministerstvo školství jasno v tom, jak by měly školy o době komunistické diktatury učit. Takže se v drtivé většině škol o komunismu raději neučí vůbec.

Výše uvedené problémy nedokážeme – nechceme – řešit proto, že jsme nebyli schopni jednoznačně a jasně pojmenovat zlo. Nebyli jsme za 34 let schopni definovat komunistickou ideologii jako ideologii zrůdnou a antihumánní a podle toho se k ní chovat. Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunismu a o odporu proti němu sice exaktně popisuje zločiny komunismu, ale je pouze deklaratorní, jeho plnění nelze vymáhat, a tudíž se jím nikdo neřídí.

Zákaz komunistické ideologie dlužíme naší vlasti, sami sobě, ale především všem občanům Československa, kterým komunisté zničili životy.
Stačí si pročíst některý z příběhů lidí, kteří se do bolševického soukolí dostali. Příběhy Milady Horákové, nebo třeba Karla Kutlvašra, jsou známé, ale byly desítky tisíc „bezejmenných“.
Sedláci, živnostníci, naši vojáci, letci a obecně zápaďáci, kteří za naši svobodu bojovali
v zahraničí a komunisté se jim odvděčili oprátkou, degradacemi, vězněním, pracovními tábory, šikanou, psychickým terorem, či persekucemi rodin. Důstojníci. Legionáři. Odbojáři. Skauti. Sokolové… Inteligence. Akademická obec. Věřící. Církve. Jinak smýšlející politici, umělci… Studenti. Dělníci – kteří se provinili jen tím, že měli svou hlavu, svůj názor a domnívali se, že je to normální. Že svobodná mysl dělá člověka člověkem.

Obdivuhodnou práci v mapování příběhů oněch „bezejmenných“ dělá Paměť národa, Člověk v tísni v rámci projektu Příběhy bezpráví, Ústav pro studium totalitních režimů, či Museum XX. století. Vyšly desítky knih (u nás i u krajanů v zahraničí), byl natočen bezpočet dokumentárních i hraných filmů, popisujících osudy rodin, které se staly obětí komunistického třídního boje.

Při sledování těchto bolestných příběhů musí každému člověku vytanout na mysli jediné: Jak je možné, že tady komunisty ještě pořád máme?! Jak je možné, že lidé, kteří pomáhali zrůdnou komunistickou diktaturu držet u moci, pobírají celých 34 let vysoké renty a výsluhy, zatímco jejich oběti dožívají a umírají s minimálními důchody?! Kde zůstalo právo? Kde pravda? Kde spravedlnost?!

34 let po revoluci.
Je zoufale pozdě.
Ale nikdy není pozdě, pokud lze napravit chybu.
Listopad skončí, až postavíme komunisty mimo zákon.
Dlužíme to našim předkům.
Všem, kteří nezradili.

V Praze 17. listopadu 2023

Martin Mejstřík

Jaromír Štětina


Osobnosti, které podepsaly výzvu Zrušme komunisty!

Olga Sommerová, filmová dokumentaristka

Martin Vadas, filmový režisér a producent, dokumentarista

Tomáš Klvaňa, VŠ pedagog, publicista

Ladislav Heryán, římskokatolický kněz salesián pedagog

Václava Jandečková, historička publicistka

Václav Koubek, hudebník, spisovatel a aktivista

Tomki Němec, fotograf

Jan Hrušínský, herec

Kateřina Žlebková, výtvarnice

Jiří Žlebek, sochař

Jaroslav Bahník, podnikatel

Elena Strupková, herečka, režisérka a psychoterapeutka

Dagmar Křížková, psychiatrička

František Kostlán, publicista

Josef Císařovský, filmový režisér, dokumentarista

Eva Blažíčková, choreografka

Petr Blažek, historik, ředitel Muzea XX. století

Zuzana Meisnerová Wismer, ředitelka archivu Langhans Praha

Jaroslav Brabec, filmový a televizní kameraman, režisér

Aleš Jaluška, kněz Církve čsl. husitské

Jan Potměšil, herec

Vlasta Chromá, občanská aktivistka, zakladatelka OF

Jan Rejžek, publicista

Petr Havlík, pedagog, mluvčí OF

Hana Jalušková, kazatelka Ochranovského seniorátu při ČCE

Adam Komers, bývalý redaktor ČT, kavárník

Jaroslav Hutka, hudebník

Josef Bouška, konzultant a publicista

Miroslav Skalák Skalický, hudebník, básník a význačná osobnost českého undergroundu

Tomáš Karger, herec

Petr Placák, historik, spisovatel a bývalý disident

Jiří David, vizuální umělec

Milica Pechánková, publicistka

Oldřich Jelínek, výtvarník

Liba Taylor, fotografka

Karel Navrátil, hudebník a divadelník

Zina Hamon Freundová, pedagožka, signatářka Charty 77

Jan Urban, novinář, pedagog, signatář Charty 77, spoluzakladatel, lídr a mluvčí Občanského fóra

Eugenie Číhalová, členka Rady vlády pro národnostní menšiny jako zástupce ruské menšiny v ČR

Tomáš Jungvirt, malíř, sochař, fotograf, architekt

Petr Suda, podnikatel, Listopad ještě neskončil

Jiří Liška, bývalý senátor, zastupitel města Jičín

David Šuman, předseda stávkového výboru Fakulty stavební ČVUT z r. 1989, živnostník

Hana Bergmannová Klímová, výtvarnice a spisovatelka

Václav Marhoul, scénárista, režisér a producent

David Koller, rockový zpěvák, skladatel a bubeník, lídr skupiny Lucie

Miroslav Jonák, keramik, živnostník

Karel Loula, varhaník, skladatel a sbormistr

Olga Malířová Špátová, režisérka a kameramanka

Jan Malíř, kameraman

Adam Zach, sázkový výbor MFF UK z r. 2010 1989, IT

Zdeněk Fencl, stávkový výbor ČVUT FEL z r. 1989, kameraman

Karel Krucký, celostátní stávkový výbor z r. 1989, FTVS UK, vysokoškolský pedagog, Filantrop, cestovatel

Martin Kouřil, stávkový výbor PřF UK z r. 1989, strojvedoucí

Pavel Korec, stávkový výbor ČVUT FS z r. 1989, analytik

Eva Papoušková (Zelníčková), stávkový výbor FAMU z r. 1989, spisovatelka a scenáristka

Barbora Hrzánová, herečka a zpěvačka

Štěpánka Prokopcová, rešeršistka

Kristina Vlachová, scénáristka a režisérka

Dominik Hašek, bývalý hokejový reprezentant, ZOH Nagano 1998

Ester Janečková, herečka a televizní či rozhlasová moderátorka

Jiří Cihlář Jadrný, makléř, předseda Nadačního fondu Milana Paumera

Dekomunizace, z.s., www.dekomunizace.cz (spolek)

Tečka za komunismem v České republice – (FB iniciativa)

Tomáš Vlček, předseda Rady www.totalita.cz

Daniel Růžička, člen Rady www.totalita.cz

Pavel Šafr, šéfredaktor  Forum24

Václav Macháček – Rieger, developer

Andrea Sedláčková – režisérka

Petr Jarchovský – scénárista

Jan Hřebejk – režisér

…..