Vybrané příspěvky z naší FB stránky:

31. května 2025

Když poslanci schválili Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu č. 198/1993 Sb., byli lidé v euforii, že byl komunismus označen za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Mysleli si, že budou zločiny komunismu a zločinci, kteří je spáchali potrestáni (že zvítězí spravedlnost) a že si již nikdo nedovolí komunismus propagovat a sympatizovat s ním. Jak to dopadlo, víme. 

Včera mnoho lidí propadlo znovu pomalu euforii, že se podařilo prosadit konec propagace komunismu. Došlo však pouze k doplnění paragrafu o dva příklady krajního extremismu, proti jejichž propagaci a podpoře se daný paragraf stavěl i před tím. Více a podrobněji níže. 

V čele pozornosti byla včera ale jiná událost, ke které došlo. Bitcoinová aféra. Prát miliardy Kč špinavých peněz přes ministerstvo spravedlnosti (přes stát), to je opravdu silná káva. A neudělali to žádní komunisti ani estébáci, kterých se demokracii vzývající občané tolik obávají. Na co to ukazuje? Na zcela vadný celkový SYSTÉM. Systém, který dovoluje lidem bez svědomí a se zcela pokřivenými charaktery, aby vládli stejně, jako to dovoloval komunistům. Systém, který tuto zemi srážel do bahna za komunismu a stáží ji do bahna i po něm. Systém, který je stejně špatný jako za komunismu především díky obrovské koncentraci (centralizaci) moci do rukou velmi úzké skupiny osob, kteří si pak dovolí dělat, čeho jsme neustále svědky. Byl to po Listopadu nefunkční systém, který nepotrestal zločince komunistické éry. 

Byl to nefunkční systém, který dovolil politikům v čele s prognostiky rozkrást státní majetek v nevídané hodnotě v době privatizace. Byl to nefunkční systém, který dovolil propojit byznys a politiku v naší zemi natolik, že ČR vynesl na druhé místo na světě po Rusku v celosvětovém průzkumu indexu klientelistického kapitalismu (The Gardien, popř. Jan Urban: Česko jako dvojka za korupcí prolezlou genocidní putinovskou diktaturou). Byl to nefunkční systém, který dovolil oligarchovi, a navíc bývalému agentu StB, založit politickou stranu a stát se až premiérem. A je to nefunkční systém, který dovolil dokonce ministru spravedlnosti po 35 letech od Listopadu doslova vyprat špinavé peníze a vložit je do státní pokladny (systém, protože u toho nesvítil ani omylem sám – nějací právníci museli smlouvu sepsat, musela projít legislativní radou vlády, musel o ní vědět minimálně předseda vlády a další a dalším lidé). Třešničkou na dortu toho našeho politického bizáru je, že politická strana toho ministra, která má v názvu slovo „demokratická“, se za něj postaví, stejně jako bývalý prezident Zeman, který měl dávno sedět za velezradu a mnoho dalších zločinů na Borech a lepit tam pytlíky. 

A nyní k otázce změny zákoníku. Je jistě úspěch, že se o postavení komunismu na roveň nacismu začalo více mluvit. Děkovat za to můžeme především Martinu Mejstříkovi, který boji proti komunistům zasvětil velkou část svého života a je autorem i výzvy „Zrušme komunisty!“ z roku 2023. Emoce se po odhlasování změny poslanci rozjely u mnohých lidí naplno, což je logické, protože tečku za komunismem se v ČR dodnes nepodařilo udělat. K čemu ale ve skutečnosti došlo? Opravdu se podařilo de facto, ale především de iure postavit komunismus na roveň s nacismem? Opravdu budou konečně orgány činné v trestním řízení posuzovat propagaci, podporu a sympatizování s komunismem stejně jako např. s nacismem? Na tohle vše samotná novelizace § 403 doplněním textu o „…nacistické, komunistické a jiné podobné…“ (hnutí) stačit rozhodně nebude. A pokusíme se to vysvětlit, přestože to podat jednoduše a srozumitelně téměř nelze. 

1) Textace paragrafu 403 se sama o sobě vztahuje na propagaci a podporu jakéhokoli extremistického hnutí. Extremismy jsou i podle např. Metodického manuálu Nejvyššího státního zastupitelství St. 54/2006 z října 2009 „…vyhraněné ideologické postoje, které vybočují ze zákonných, ústavních norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům…“ a následně jsou v tomto manuálu vyjmenované extremismy: pravicové – antipluralitní nacionalistický konzervatismus, fašismus a nacismus (neonacismus); levicové – anarchismus a komunismus. Neboli. Doplnění slov „nacistické“ a „komunistické“ do § 403 je jen doplněním dvou z více extremismů, které směřují k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásají rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Podobně tam mohly být dopsány i ty další. Neboli. Pokud se tento paragraf používal proti podpoře, propagaci nebo sympatizování (§ 404) s pravými extremismy (nacismem či fašismem), musel se používat i proti podpoře, propagaci nebo sympatizování s levými extremismy (anarchismem nebo komunismem). Pokud tomu tak nebylo, pak bylo něco špatně někde jinde, než v § 403. 

2) Problematice paragrafů okolo podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (tedy i § 403) se obsáhle věnuje USNESENÍ Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2006 sp. zn. Tpjn 302/2005 (uveřejněné pod č. 11/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Zjednodušeně: 

A) Hnutí dle závěrů Nejvyššího soudu musí jednoznačně existovat v době činu = propagace (podpory) tohoto hnutí (vyplývá ze slova „směřuje“ – přítomný čas). Neboli. Na zaniklá hnutí se tento § 403 nevztahuje. Citace usnesení: „…jak jsou postižitelné projevy sympatií k hnutí zaniklému. Většina z nich bude postižitelná jako trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 261a.“ (v novém tr. zákoníku § 405: Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia). Dále citace usnesení: „Trestní odpovědnost za projevy sympatií k zaniklému hnutí je navíc omezena jen na nejzávažnější aspekty jeho činnosti – tj. nejzávažnější projevy zásahů do sféry lidských práv (genocidium, zločiny proti lidskosti), nikoli na projevy méně závažné, a proto sem nespadá např. preference zájmů celku za cenu potlačování práv individua typická pro komunistický režim.“ (!) 

B) Hnutí musí v době spáchání trestného činu splňovat skutkovou podstatu (směřovat k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásat rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob). 

C) Politická strana není hnutí – citace usnesení: „Při výkladu pojmu hnutí panuje shoda v tom, že nelze vycházet z definice „politického hnutí“ podle zákona č.424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Ten předpokládá u politického hnutí jeho registraci. Jednou z podmínek registrace hnutí podle § 4 písm. d) cit. zák. je, že jeho činnost neohrožuje mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů. Z toho je zřejmé, žehnutí otevřeně sledující cíle uvedené v § 260 odst. 1 tr. zák. (nově § 403 tr. zákoníku) by nikdy nemohlo být registrováno.“ 

Z výše uvedeného vyplývá, že: 

1) Novelizace neřeší KSČM jako stranu. Jednak nejde o hnutí a druhak má „křišťálové“ stanovy = § 403 se tedy na podporovatele nebo propagátory KSČM jako strany nevztahuje a pokud si někdo nyní myslí, že novelizací tr. zákoníku bude možné se dovolávat zákazu této strany, ten se plete. 

2) Novelizace neřeší symboly. Nedošlo k jasnému výčtu symbolů, kterými se nesmí mávat na veřejnosti (jak to mají v zákonu např. jiné okolní státy). Neboli. Dále bude pouze na Policii ČR, zda někoho za mávání vlajkou SSSR se srpem a kladivem zatkne, nebo ne. Podle nás by měla, protože zrovna u vlajky SSSR by mělo jít o porušení § 405 (Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia) stejně jako u mávání vlajkou nacistického Německa s hákovým křížem. Že Policie koná u hákového kříže a nikoli vlajky SSSR je podle nás pochybením Policie ČR. Nicméně, změna zákoníku toto neřeší. 

3) Poslanci se nijak nevyjádřili a neřešili slovo „komunistická“ v názvu strany KSČM (popř. v názvu hnutí KSM), kdy jde (podle nás) k evidentní propagaci komunismu, jakožto extremismu (dokonce krajního). Ale ani na toto nemělo vliv přidání výše uvedeného textu do § 403 v novelizaci. 

Pokud na to někdo bude mít čas, chuť a hlavně především morální sílu, může se prolouskat texty v níže uvedených odkazech. Jak cíleně komplikovaně zde prokomunističtí právníci postavili textace paragrafů a prokomunističtí soudci k tomu napsali usnesení a další materiály. Je to fakt mazec. A asi každý, kdo se do toho čtení pustí, z toho bude mít hlavu v pejru. Ale tak prostě sametově šel čas po Listopadu a takový systém politici z komunismu ve své podstatě z velké míry převzali. 

Každopádně. Pro dořešení toho, aby se v budoucnu v ČR stíhala propagace nebo sympatizování s komunismem stejně jako u nacismu, čeká tuto zemi ještě nejspíše dlouhá cesta a bude zcela jednoznačně potřeba přeformulovat paragrafy daleko víc než jen tak, jak to bylo poslanci odhlasováno. Toto budeme dál prosazovat jako spolek Listopad ještě neskončil, stejně jako další změny, které by naši zem posunuly k opravdové občanské společnosti a právnímu státu. Jestliže se ale podíváme na to, jak se velmi podobně k spravedlnosti a právu staví politici „demokratické“ ODS a „sektářsko-estébáckého“ ANO, jakožto dvou největších stran u nás a jak málo lidé v ČR sledují politiku (není divu), jen tak se toho nedočkáme. 

Spolek Listopad ještě neskončil otestuje nový stav věcí tím, že podá nové trestní oznámení na FUTURU a.s. za prodej a tím i propagaci hrnků s Leninem či Husákem. V únoru 2025 nám první TO hodila Policie ČR na hlavu, tak uvidíme, jak se zachová nyní. Ona totiž až ukázaná platí. 

——————–

Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2006, sp. zn. Tpjn 302/2005 



Dnes je tomu 76 let, kdy se komunisti protizákonně chopili moci. Tak trochu symbolicky představujeme otevřenou výzvu, kterou v tomto týdnu zaslal lídr vysokoškoláků v r. 1989 a senátor (2002-2008) Martin Mejstřík všem 281 poslancům a senátorům Parlamentu ČR. Výzvu připravil spolu s bývalým senátorem a europoslancem Jaromírem Štětinou a navazují tak na jejich obdobné snahy v minulosti. Před dnešním zveřejněním ji podpořily desítky osobností kulturní, společenské a sportovní sféry naší země.

V listopadu 1989 jsme se sice zbavili komunistické diktatury, ale dodnes není de facto, ani de iure trestná propagace nebo veřejná podpora komunismu (komunistické ideologie).

Před 34 lety studenti spolu s naprostou většinou země považovali za samozřejmé, že KSČ bude zakázána, její majetek bude zabaven, komunisti a estébáci nebudou smět zůstat v politice, ve vedeních armády, policie, justice a dalších zásadních institucí a organizací. Nestalo se. Čekali, že zločiny komunistické éry se prošetří a jejich viníci budou po právu potrestáni. Nedočkali se. Spravedlnost zůstala slepá. Soudruzi podrželi soudruhy a podrželi si i obrovský nakradený majetek.

Komunisti se dál směli podílet na moci. Dál se mohli beztrestně veřejně hlásit ke komunismu a díky otevřeným dveřím do všech médií mohli i po revoluci zpochybňovat a bagatelizovat zločinnost komunismu a působit jako hlásná trouba Kremlu v naší zemi.

Zákony musí znít jasně a jednoznačně. Právě nejednoznačnost zákonů ohledně krajního extremismu, ke kterému komunismus patří stejně jako nacismus či fašismus, je příčinou možnosti rozdílného výkladu jednoho případu jednotlivými soudy, průtahů líčení atd. Není možné, aby projevy a propagace nacismu byly podle stejných zákonů souzeny ihned jako extremismus a projevy a propagace komunismu přecházeny. Aby máváni hákovým křížem na veřejnosti bylo podle stejných zákonů trestné a mávaní sovětskou vlajkou nebo symbolem srpu s kladiva za trestný čin nepovažováno. Výsledkem je, že naše zákonodárná, výkonná i soudní moc nedokáží pružně reagovat ani na nové podoby extremismu a jeho propagace, jako je například veřejné nošení svatojiřské stuhy, jakožto znaku ruské agrese.

Takto strašlivý byl teror, který po 25. 2. 1948 rozpoutali komunisté. Pro komunisty pouhá čísla, ale jsme si jistí, že zbytek naší země si pod nimi dokáže představit to neuvěřitelné množství utrpení, bolesti, strachu a beznaděje, které prožívali ti, kteří v té době byli uvězněni za ostnatými dráty.

Neméně otřesné je, že za tyto zločiny, vraždy nebyl dodnes NIKDO odsouzen. K soudu se po roce 1989 dostali pouze 2 prokurátoři a 1 soudce. Prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, prokurátor Karel Vaš a soudce Pavel Vítek. U všech tří bylo stíhání zastaveno.

Nakonec jediný, kdo byl za své počínání před rokem 1989 obviněn a odsouzen, byl Miroslav Štěpán, který byl obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil tím, že v průběhu Palachova týdne nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Odsouzen byl ke čtyřem letům vězení, tento trest mu byl později snížen na dva a půl roku. Odseděl si nakonec jen 11 měsíců.

Polistopadová justice naprosto selhala, protože pro svou přílišnou sametovost, polistopadovou vstřícnost a dohody s KSČ selhala i první polistopadová politická uskupení.

Soudci po roce 1989 prošli takzvanou renominací. Senátorka a tehdejší poslankyně
Hana Kordová Marvanová vysvětluje, že u soudců připravovaly renominace soudy a ministerstvo spravedlnosti a předkládaly je parlamentu. „My jsme dostali jako poslanci složky ke jmenování jednotlivých soudců, většinou šlo o kladné informace, nebylo uvedeno, kdo se podílel na politických procesech, jestli byli funkcionáři KSČ, a byli hladce jmenováni do doživotních funkcí. Žádné divoké vyhazování, ale hladké překlopení většiny soudců, kteří chtěli v justici zůstat,“ uvedla Marvanová.

V roce 1989 byla zhruba polovina soudců ve straně a o patnáct let později to stále ještě byla čtvrtina. Teprve až v roce 2011 (22 let po roce „revoluci“) po rozhodnutí Ústavního soudu, se otevřela cesta k tomu, aby se občané vůbec dostali k informacím, kteří současní soudci byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Do té doby nebylo možné ani napadnout jakýkoli proces, který se týkal komunismu (komunistů) z podjatosti soudce z důvodu toho, že přeci není možné, aby soudruh soudil soudruha.

Důsledky nulové očisty justice můžeme vidět v mnoha kauzách. Zmiňme jen dvě obecně známé – Čapí hnízdo, Bečva. Výsměch spravedlnosti. Důvěra v právní stát je po 34 letech od Listopadu na bodu mrazu. A pokud občané nevěří v právní stát, pak tento stát ani právním státem být nemůže. Protože v otázce, zda je nebo není ČR právním státem, můžeme citovat z textace z judikátu Ústavního soudu (ÚS 517/10 ze dne 15. 11. 2010: “Při posuzování nestrannosti a nezávislosti (pozn. soudce) nelze odhlédnout ani od jevové stránky věci; za validní kritérium je považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, neboť i tento aspekt je důležitý k zaručení důvěry v soudní rozhodování. I toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivní, tak v objektivní poloze) reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti soudce, nelze přehlížet případnou existenci kolektivního přesvědčení, že takový důvod dán je …. I ve vztahu k justici totiž platí obecný sociologický poznatek, tzv. Thomasův teorém (pozn. platné tvrzení) …… dle něhož platí, že je-li určitá situace – zde neexistence nezávislosti či nestrannosti – lidmi definována jako reálná, pak je reálná i ve svých důsledcích; chybí obecná důvěra, že rozhodnutí je spravedlivým rozhodnutím nezávislého a nestranného tribunálu. Přitom důvěra v právo patří mezi základní mimoprávní atributy právního státu …..”.


Máme za to, že se nacházíme vlastně poprvé od roku 1989 v politickém prostředí, kdy je u moci (vláda a Parlament ČR) politická reprezentace, která není pod vlivem reformních komunistů a Prognostiků a nemusí dělat žádné kompromisní zákulisní dohody se soudruhy z KSČM. V období, kdy z Hradu po dlouhých 20 letech zmizely Kremelské loutky nosící svatojiřskou stuhu na podporu ruské agrese na Ukrajinu, a kdy estébák Bureš a jeho sekta prskají svou síru z opozičních lavic. Obě komory Parlamentu disponují většinou politiků, kteří tak mohou stvrdit svůj deklarovaný odpor ke krajnímu extrémismu a zločinným ideologiím novelou trestního zákoníku, která by komunistickou ideologii stavěla mimo zákon stejně, jako fašismus či nacismus.

Komunismus byl a je čisté zlo. Jde o nedemokratickou ideologii, která na celém světě dávala a dává prostor pro realizaci jedinců s těmi nejhoršími vlastnostmi, což dokazuje skutečnost, že mezi komunistickými funkcionáři a estébáky nenajdete jediného, který by se za zvěrstva a zločiny komunistické éry omluvil a projevil nad nimi upřímnou lítost.

K výročí 35 let od Listopadu by tak poslanci a senátoři mohli dát pěkný dárek nejen studentům, kteří se komunistům postavili i s vědomím, že by mohli dopadnout podobně jako jejich kolegové v roce 1939, ale i mnoha mnoha dalším obyvatelům naší země, kteří se stali obětmi komunistické zlovůle.


Podle současného znění § 403 a § 404 trestního zákoníku je možné někoho stíhat za to, když založí, podporuje, propaguje, nebo projevuje sympatie k hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Tedy v současnosti směřuje a hlásá. Tedy. I podle Stanoviska Nejvyššího soudu (2006) není možné stíhat za sympatie k takovému hnutí, které směřovalo a hlásilo se v minulosti. Tedy. Podle § 403 by se nemá stíhat za sympatie k nacismu ani fašismu, které už neexistují (zanikly). Ovšem ke komunismu by to být možné naopak mělo (což ale ve Stanovisku uvedeno není a je s podivem, proč se k tomu NS nevyjádřil), protože komunismus v současnosti a) existuje a b) prokazatelně aspoň tedy třeba v Korejské lidově demokratické republice směřuje k potlačení práv a svobod člověka moc. A že je to současný komunismus mimo ČR nevadí, protože platí, že pachatel může také svým jednáním spáchaným v České republice podporovat nebo propagovat hnutí existující v cizině nebo naopak (také ve Stanovisku NS).

U zaniklých hnutí lze použit podle § 405, který znamená možnost stíhat za popírání, zpochybňování, schvalování nebo za snahu ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru. Ve Stanovisku NS se píše, že podle tohoto § 405 lze stíhat za podporu a propagaci, ale proč z té formulaci jaksi tato slovíčka “propaguje, podporuje nebo třeba i projevuje sympatie” chybí? Třebas někdo myslel, že když někdo “schvaluje”, tak taky podporuje, nebo sympatizuje, a tím stačí do zákona napsat jen „schvaluje“. Ale to už tu máme zase onu vlaštovku zasetí možnosti různého výkladu, průtahů atd. A význam propaguje už je úplně mimo záběr paragrafu. Že by byl problém těch pár slov přímo napsat do toho § 405? Nebo že by byl celý trestní zákoník vázán na nějaký maximální počet povolených úhozů? Se nechce věřit.

Jojo. Proč dělat zákony jasné a jednoznačné, že? Každopádně, pokud se pročtete celým Stanoviskem NS, na termín komunismus téměř nenarazíte. Nevysvětluje, zda se dá na komunismus aplikovat dané paragrafy nebo ne. Přestože jde o stejně zločinný, nebezpečný a zavrženíhodný krajní extremismus, jako fašismus a nacismus.

Také se zde uvádí, jak se to má s organizací oslav zločinců krajních extremismů. Uvedeny jsou opět příklady jen válečných zločinců Hitlera nebo Hesse, jako by neexistovaly zločinci komunismu Stalin nebo Gottwald, a jako by se v samotném § 405 nemluvilo o nacistickém i komunistickém genocidiu a zločinech proti lidskosti… Každopádně citace ze Stanoviska zní: „Organizaci takové akce i aktivní účast na ní nutno bezpochyby považovat nejen za projev sympatií k osobám jmenovaných, ale současně i za schvalování zločinů, za které byli tito válčení zločinci shledáni odpovědnými, čímž dochází k naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 261a tr. zák. (což je § 405 nového Trestního zákoníku). Benevolentnost přístupu ke KSČM (potažmo propagaci, sympatiím ke komunismu) je možné v tomto kontextu ukázat na případu organizace např. akce, kdy se 30 komunistů sešlo v roce 2012 (šest let od vydání Stanoviska NS) u hrobu Gottwalda, kde dokonce poslankyně soudružka Semelová naplnila zcela skutkové podstaty jak § 403, tak § 405 a naplnila i když prohlásila, že „únor 48 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem, ten nastal po listopadu 1989″ a položila na náhrobní desku kytici od pražské rady KSČM na stuze s nápisem „Nezapomínáme“ vedle věnce Svazu mladých komunistů, kde stálo „Nikdy nezapomeneme“. Takže. Proč policie nesebrala okamžitě na místě těch 30 soudruhů plus všechny z KSČM a všechny ze SMKČ, kteří se k uctění památky zločince Gottwalda věnci také hlásili, to ví asi jen…

Jojo. Zákony v ČR rozhodně neplatí pro všechny stejně. Bylo tomu tak před rokem 1989 a je tomu tak dodnes.

STANOVISKO Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006:
https://next.codexis.cz/judikatura/JD32100#L0

Poklona památce prvního komunistického prezidenta – zločince Gottwalda
https://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/meli-jsme-se-lepe-rikali-komuniste-u-hrobu-gottwalda/r~i:article:734652/


Komunismus (komunistické režimy, komunisté) mají celosvětově na svědomí 80-180 milionů obětí. Drogy (podle výroční zprávy Úřadu OSN proti drogám a zločinu – UNODC) ročně zabíjejí asi 200 000 lidí. Za sto let dejme tomu nějakých 20 milionů lidí. Jsou to oboje obrovská čísla, ale i tak má komunismus na svědomí výrazně více lidských životů, výrazně více rozbitých rodin a přinesl násobně více utrpení dalším lidem.

Obrovský rozdíl ale je, že před drogami mohou lidé utéct, nemusí je brát. Dealeři drog všechny sami nikam nezavřou a všem drogy sami neaplikují. Když si chcete šlehnout, jdete pro drogu k dealerovi. U komunismu je to ale jinak. Tam nikdo nepřijde za komunistou jako za dealerem drog a neřekne si mu o dávku. Komunisti vás zavřou v nějakém menším či větším vězení (státu), a jakmile se jim jakkoli znelíbíte, jednoduše si vás najdou a dávku nebo dvě vám aplikují. Jasně, dvě dávky.

U nás si komunistický systém (režim) vytvořila skupina fanatiků, která si dokázala díky propagandě získat na svou stranu určitou skupinu podporovatelů (členů) a z ČSSR si udělala takový, když to budeme trochu bagatelizovat, větší Terezín s mírnějším režimem. Komunistů byla v ČSSR vždy menšina. V roce 1989 bylo z 11,1 mil. dospělých nějakých 1,7 mil. komunistů (15 %). Takže 85 % osob starších 18 let komunisty nebylo. Jednalo se o násilný útlak většiny zločineckou menšinou. Když dva únosci se samopaly s rukách unesou např. autobus, asi také nikdo soudný neřekne, že ty desítky rukojmích v autobuse jsou stejně vinnými, jako ti dva únosci. Komunisté se ale vždy snažili přesvědčit všechny okolo (a dělají to dodnes), že komunismus byl takovým jakýmsi selháním všech občanů. Tuto svou mantru se jim dařilo natolik vtlouct svou propagandou lidem do hlav, že ji ještě dnes říkají i ti, kteří komunisty nebyli ani za komunistů. Nebyla a není to však pravda. Tak jako skoro vše, co komunisté vypouštějí z úst.

Srovnejme ještě propagaci drog a propagaci komunismu (ideologie). Proti drogám burcuje celý svět dnes a denně. Stejně tak u nás. V naši zemi je kterýkoli dealer drog okamžitě poslán za mříže. To samé, když drogy jen propagujete. Zkuste někam do novin nebo na billboard napsat: “Jmenuji se XY. Berte drogy, jsou skvělé.” Dostanete až 3 roky natvrdo. Propagovat ale komunismus, který celosvětově zabil mnohonásobně víc lidí, je podle našich zákonů zcela legální.

V čem jsou si ale drogy a komunismus naprosto podobné, to je jejich účinek. U obou je veliký, zhoubný a ve finále smrtící. Proto jsou drogy a jejich propagace zakázány. Dokud nebude trestná propagace komunismu a jeho symbolů, a bude dál legální prezentovat komunismus jako něco v pohodě, jako procházku růžovou zahradou, přestože to je lež stejně jako u drog, nejen, že se nikdy nevyrovnáme s minulostí, ale další a další generace mladých lidí bude podléhat závislosti díky legální a de iure nepostižitelné propagandě nejen místních dealerů komunismu, ale i dealerů ze států cizích.

Mladí lidé v naší zemi drogy znají, protože jejich účinky mohou vidět na vlastní oči kolem sebe. Komunismus ale nezažili a nezažili tedy na vlastní kůži ani účinky komunistů a estébáků. To by totiž zjistili, že pár facek nebo ran obuškem na nějaké současné demonstraci fakt není násilí, o kterém je řeč v době za komunismu. Proto jim možná přijde, že dealery komunismu není třeba řešit a ať si klidně propagují ten svůj komunismus dál. Omyl. Dealery svinstva je třeba chytat a trestat. Těžko si představit, že dealer vraždících drog by u soudu uspěl s námitkou, že je přeci hentá ta demokracie a že má tak svobodu propagovat si co chce. U dealerů zločinného a vraždícího komunismu to platí úplně stejně. Dokonce, díky jeho účinkům, násobně více.

Dokud bude mít tato zem v čele politické reprezentace, které budou odmítat uznat nezákonnost propagace jednoznačných zločinných ideologií, jako byly nejen nacismus, fašismus, ale samozřejmě i komunismus, nemůže být řeč o zemi s demokratickou politickou reprezentací.

Zdroj: výroční zpráva Úřadu OSN proti drogám a zločinu – UNODC
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-drogy-rocne-zabiji-200-000-lidi-okusi-je-230-milionu-osob-158800


Přílišná tolerance polistopadových politických reprezentací s představiteli krajního levicového extremismu (čti komunisty) měla za následek výraznou infiltraci stoupenců (čti komunistů), nebo sympatizantů tohoto krajního levicového extremismu (čti komunismu) do mnoha oblastí zákonodárné, výkonné a soudní moci v naší zemi. Jejich konání, činnost i vyjadřování vykazovaly i naplňovaly (mnohdy naprosto jednoznačně) skutkové podstaty porušení paragrafů 260, 261, 261a starého Trestního zákona nebo paragrafů 403, 404, 405 nového Trestního zákoníku v oblasti podpory, propagace nebo projevů sympatií k hnutí (čti komunismu), které jednoznačně směřovalo k potlačování práv a svobod člověka, nebo dokonce v oblasti snahy ospravedlnit komunistické genocidium nebo komunistické zločiny proti lidskosti. Po celých 34 let se nepodařilo nastavit systém ochrany demokracie naší země tak, aby tito stoupenci krajního levicového extremismu přestali mít zásadní vliv na dění v naší zemi.

Reformní komunisté a Prognostici vládnoucí po Listopadu zařídili nedotknutelnost KSČ po roce 1989. Naivitu přístupu ke komunistům potvrdil na sklonku života sám Havel. Jan Urban správně mluví o politické naivitě a přesně to podtrhuje při odpovědi na otázku, proč se Havel nikdy nepostavil tlaku Klause. Řekl: “Protože (Havel) nikdy nepochopil, že v roli politika musí umět politické řemeslo.” Ano. A přesně tohle ti slušnější politici nedokázali dodnes pochopit. Díky tomu prohráváme všichni proti těm, co tu politiku umí. Politickým profíkům – komunistům a estébákům. Z nichž estébáci jsou ti tisíckrát horší. To už jsme taky po Listopadu poznali.

No jo. Tohle všechno už víme. Toto vše už mnohým došlo. Ale co s tím.

Snahou iniciativy Listopad ještě neskončil je právě to, co s tím. Nejprve je třeba dotáhnout Listopad v její hlavní myšlence – postavení propagace komunismu jako celkové ideologie a jeho symbolů mimo zákon. Snažíme se o to od doby, kdy jsme byli v době revoluce studenty, protože víme, že dosažení svobody bylo a je sice krásné, ale nedosáhlo se ještě důležitější hodnoty, a tou je spravedlnost. Bez fungující spravedlnosti totiž nemůže vydržet ani svoboda. Díky dosavadnímu relativnímu klídku, to mnoha a mnoha lidem čím dál víc dochází až v posledních letech. Díky nefunkční justici, díky tristní práci soudních znalců, díky nefunkčnosti snad již všech kontrolních mechanismů jsme sice svobodní, ale stejně v pasti.

Novela trestního zákoníku v oblasti podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka není marginální záležitost. Paragrafy 403, 404 a 405 jsou v jejich podobě i bývalých předchozích obdobách po celých 34 let zdrojem neskutečně rozdílné interpretace (výkladů i aplikací), které dávají možnost (když je potřeba) průtahům řízení, požadování nových a nových důkazů apod. Jakmile jakákoli kauza trvá dlouho, začíná být nepodstatná díky kauzám novým, jiným. Nedořešení těch předchozích kauz se ztrácí v zapomnění díky začátkům budoucích nedořešených kauz. Nespravedlnost se kumuluje a obecná nespokojenost narůstá. No a obecná nespokojenost byla vždy cílem i ideálním prostředím pro šíbry a politické profíky.

Nevíme, jestli se najde mezi demokratickými poslanci a senátory alespoň pár schopných řemeslníků, kteří pochopí podstatu naší výzvy. Moc času ovšem nezbývá k tomu, aby ten náš, zatím stále hliněný domeček, nerozkopal na prach jeden estébácký obrgauner se svou sektou. Situace na Slovensku by měla být důrazným varováním. A ještě důraznějším varováním by měla být přátelská objetí dvou našich největších vlasti- i velezrádců Klause a Zemana s Ficem a Orbánem.  

Stát chytá a trestá lidi, kteří si vytetují hákový kříž na čelo. Fajn. Ale u všech, kteří se upínají k srpu s kladivem, je slepý a hluchý. A to fajn není. Těch prvních je zlomek proti těm druhým, ale přesto vidí politici, a vlastně celý náš systém, problém pouze u nacismu a fašismu a tolerují pro naši zemi stejně nebezpečný a škodlivý komunismus. Ten rozdílný přístup k těmto všem krajním extremismům je obrovský. Systém jde po kdejaké partě (paragrafově hnutí) “pravičáků” s minimem stoupenců, kteří demonstrují proti třeba imigrantům, ale “levičáci” mohou mít legálně založenou politickou stranu (paragrafově hnutí), která dodnes dostává příspěvky od státu (od nás všech) na svou činnost, mají násobně víc stoupenců, dostávají neustále legálně prostor v médiích (dokonce veřejnoprávních) a mohou mít své zastánce a sympatizanty ve všech sférách zákonodárné, výkonné i soudní moci.

Nikdo si tu nedokáže představit, že by se zde nějaká politická strana mohla jmenovat nacistická, nikdo si nedokáže představit, že by nějací nacisté byli zváni např. Českou televizí do studií. Nikdo si neumí představit, že by nějaká strana se slovem „nacistická“ mohla být v Parlamentu. Nikdo si neumí představit, že by nějaký nacista mohl veřejně opěvoval jakéhokoli nacistického pohlavára, nebo mu někde dával věnec na hrob a nebyl do několika minut v chládku. Tak proč toto vše mohou dělat stoupenci komunismu? Proč jim média i Česká televize dávají prostor komunismus propagovat? Proč toto vše dovolí výkonná a soudní moc? Proč ta výkonná a soudní moc netrestá propagaci a sympatizování s komunismem i komunisty, ale důsledné jsou u jakékoli propagace a sympatizování s nacismem i nacisty?

Příčin je víc, ale jednou z hlavních je, že systém selhává v boji proti komunistické propagandě. Masáž lidských mozků ze strany krajně levicového extremismu je obrovská a profesionální a stát je k ní 34 let hluchý a slepý. Nacismus a fašismus jsou v naší zemi vnímány jako čisté zlo, kdežto komunismus takto jednoznačně vnímán není. Toto je dílem propagandy, ale i naivity demokratických politiků, neřemeslníků.

Komunisté a jejich posluhovači brojí proti západu. Ano. Západ má hodně nedostatků, ale hrozba agrese, tanků a dokonce použití jaderných zbraní už opět přichází z východu, nikoli ze západu. Od komunistů. Ruská agrese, která je stálá a nabyla v posledních 10 a hlavně 2 letech na síle, je výsledkem nejen nátury, ale dochází k ní i díky benevolenci a nepohlídané infiltraci jejich stoupenců do vlastních demokratických systémů. Teprve po té druhé Ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se to plně ukázalo nejen u nás, ale v celé Evropě, a dokonce i v Americe. A je vidět, jak těžké je ty systémy vyčistit. Ale pokud se nezačne, nebude se to dít nikdy. Blbý je, že nemáme silné a nenaivní demokratické politiky, kteří by vnímali hrozbu tam, kde opravdu je, a především včas. Řečí moc, ale podle skutků poznáte je. Brečet pak nad rozlitým pivem je málo. Je třeba nerozlít to pivo.

——————————————

Jedna z nejupřímnějších výpovědí o politické naivitě disentu a nepřipravenosti na možný pád režimu, přestože bylo měsíce před Listopadem jasné, že komunistický režim nemůže vydržet. Podobnou sebekritiku od těch, kteří v politice, na rozdíl od Jana Urbana zůstali, nikdy neuslyšíte.

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-zkazili-jsme-co-jsme-mohli-rika-tricet-let-po-listopadu-byvaly-disident-jan-urban-40273349

——————————————

Na základě výzvy “Zrušme komunisty!” byla založena občanská iniciativa (spolek) “Listopad ještě neskončil z.s.” jejíž předsedou je Martin Mejstřík – vůdce studentů v roce 1989. Smyslem iniciativy je prosadit novelu trestního zákoníku, která by komunistickou ideologii stavěla mimo zákon stejně, jako fašismus či nacismus.


Komunistický svaz mládeže z.s. je jasným důkazem toho, že Listopad ještě neskončil. Podle webu a jeho obsahu se spíš dá říci, že ještě ani nezačal.

Je-li možné, že takováto skupina mladých komunistických fanatiků může v naší zemi nejen podporovat nebo propagovat, ale přímo velebit zločinný komunismus i minulý komunistický režim, je něco hodně prohnilého v celém systému. Opět si představme, jako by po nacismu v Německu mohla takto dál řádit Hitlerjugend. Celých 34 let máme zákonodárnou, výkonnou a soudní moc pod kontrolou bývalých soudruhů a podle toho to v ČR vypadá. Šlendrián, miliony debat o ničem, neefektivnost, centralizace, zaostalost, byrokratičnost, zkorumpovanost, neustálé zvyšování daní, likvidace malého a středního podnikání. Ač v demokracii, stále v hlubokém socialismu zůstala ta naše vlast, že?

A co je nejhorší. Stejně jako za toho bolševika jsme si na ten prohnilý systém zvykli. Smrádek, ale teplíčko.

Kdekdo v naší zemi nadává na komunisty. Kdekdo je naštvaný, že se nezakázala KSČ, že zůstali a jsou dodnes komunisti a estébáci všude na vlivných postech, v politice, v médiích atd. Ale u brbláním to také končí. Jen hrstka jedinců se za těch 34 let snažila, aby ti komouši a estébáci byli opravdu odsunutí do zapomnění, mimo mocenské struktury státu, mimo média, aby byla maximálně oslabena jejich národ devastující propaganda. Ano. Jen hrstka. A to je důvod, proč dodnes ovládají tuto zem komunisté a estébáci.

Martin Mejstřík, lídr studentů z roku 1989, je jedním z té hrstky. Odhodlal se k poslednímu pokusu “něco s tím udělat”. Novelizace paragrafů 403, 404, a 405 tak, aby bez jakýchkoli pochyb postihovaly podporu, propagaci komunismu a jeho symbolů, je nezbytná. Vzhledem k tomu, že nikdy nedošlo k dekomunizaci justice, je textace paragrafů záměrně nejednoznačná a jejich udržení v tomto stavu je soudruhy řízenou justicí zcela pochopitelná.

Přestože jsou paragrafy pro postih extremismu a krajního extremismu (tedy i komunismu) mizerné, v případě existence a činnosti spolku (paragrafově hnutí) Komunistického svazu mládeže není sebemenších pochyb o jejich porušení a stálém porušování. A to všech tří paragrafů (403, 404 i 405). A policie, justice a vlastně všichni dělají, jako že v pohodě. Tož svoboda slova, ne? Není divu, že jakékoli „měkčí“ projevy sympatií se zločinným, zavrženíhodným a nelegitimním komunismem jsou pak přecházeny jak rozkvetlá louka.

Stanovy spolku KSM vypadají, jak čtení v Rudém právu padesátých let minulého století. Sami se můžete přesvědčit. A kdo že jim poskytl azyl? Kde že mají sídlo? Politických vězňů 9, Praha 1. Jojo. Sídlo jejich matičky KSČM (Ústředního výboru).

Z čeho je asi financován tento rudý spolek? Každý, kdo jim posílá peníze na podporu je mimochodem jejich sympatizant – § 404 (sazba 6 měs až 3 roky).

Výtah ze stanov KSM:
– KSM je revoluční internacionalistickou organizací sdružující mladé komunisty a komunistky České republiky.
– KSM je marxisticko-leninskou organizací.
– KSM je součástí celosvětového hnutí komunistické, pokrokové, demokratické a antiimperialistické mládeže.
– Základními atributy KSM jsou znak tvořený pěticípou hvězdou se srpem a kladivem a symbolem zeměkoule, logo tvořené srpem, kladivem a zkratkou KSM, rudý prapor a píseň Internacionála.
– Hlavní formou dosahování cílů sdružení je organizování, rozvoj a propagace komunistického hnutí:
– Člen KSM má povinnost: a. aktivně se podílet na činnosti KSM

A perlička nakonec. KSM byla v roce 2006 ministerstvem vnitra rozpuštěna. KSM se odvolal. V roce 2008 Městský soud v Praze rozpuštění potvrdil, ale KSM se zastal Nejvyšší správní soud a Městský soud otočil a rozpuštění KSM zrušil. Proč? Nejvyššímu správnímu soudu se zdálo, že ani ministerstvo vnitra, ani městský soud nedokázaly vysvětlit, proč je ten zásah proti KSM v demokratické společnosti nezbytný. Soudruzi v justici vypomohli a kola komunismu se točí dál.

Jo. A víte kdo podal v roce 2005 trestní oznámení kvůli šíření třídní zášti v článcích časopisu mladých komunistů – Mladé pravdě. Martin Mejstřík a Jaromír Štětina.


Odkaz na web KSM: www.ksm.cz


Před 30 lety zemřela legenda – Karel Kryl. Hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu.

Jeho zklamání z polistopadového vývoje je zřetelné z jeho písní.
Ó, jakou pravdu měl.

Sametové jaro
Je jaro, větry vanou od jihu do cely,
sbohem či nashledanou, obecné veselí,
[ : jsou stromy plné mízy a někdo jiný sklízí
to, co jsme zaseli, to, co jsme zaseli. : ]

Ačkoli dozvonilo poslední zvonění,
přec v duši temno zbylo a v srdci vězení
[ : po vinných ani slechu, a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění, jsou naši ranění. : ]

Je jaro, ledy plovou s narkózou do žíly
a s maskou sametovou jde ústup zdvořilý
[ : a na mohyle něhy mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily, jež zimu přežily. : ]

Demokracie
Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou
Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou
[ : Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce
A z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce : ]

Demokracie prospívá, bez nás a pragmaticky
Brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky
[ : Farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky
My nakrmíme forbesa, za dvě, či za tři pětky : ]

Demokracie zavládla, zpívá nám Gott a Walda
Zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda
[ : Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem
Pod střechou velký partaje se u koryta sejdem : ]


Děkujeme DVTV za rozhovor s Martinem.

Z profilu DVTV:
💬| „Tím, že jsme komunisty neodsoudili, jsme jim otevřeli dveře do všech vrstev, ze kterých se společnost skládá. Zákazem by zmizelo to, že být gaunerem se vyplácí. Všichni ti šíbři nám ovlivnili politiku, ekonomiku i soudy,” hájí bývalý studentský vůdce a senátor Martin Mejstřík nápad zařadit propagaci komunismu mezi trestné činy.
💬| „Pětatřicet let jsme dělali chybu, tak ji pojďme napravit a říct, že to bylo zlo. Dlužíme to všem obětem, a nebylo jich málo, které komunismus zlikvidoval.”

🎥| Rozhovor si pusťte ZDE: https://www.dvtv.cz/videos/zakaz-komunistu-dluzime-lidem-kteri-bojovali-za-svobodu-ted-se-jim-jen-smejeme-do-tvare-rika-mejstrik?fbclid=IwAR2QLr39XLt-DCFN6BH09we13BwZMjAbBOUZbnYWWk4cdSthkodVXs3ct_Q


Po roce 1989 jsme nepřestali platit příspěvky KSČ(M). Každý občan ČR platí skrze státní kasu příspěvky komunistům, jako bychom byli doposud všichni jejich členy. Jak to? Formou příspěvků státu politickým stranám. Partaji KSČM jsme tak všichni přispěli od roku 1989 více než 2 miliardami korun. Slušný. V propočtu na rok je to nějakých skoro 60 milionů ročně. A to jsou pouze příspěvky. Do tohoto čísla nejsou započteny platy a další odměny apod. politiků (poslanců, senátorů, politiků krajů, obcí atd.). Ty jdou samozřejmě také z eráru. To jsou další miliardy. A nejsou zde započteny státu ukradené nemovitosti, které KSČM zůstaly, jakožto nástupnici po KSČ. Tady jsme všici darovali KSČ opravdu vysoké miliardy. To jsme tu „revoluci“ opravdu nad těmi komunisty sametově vyhráli, že?

Přestože nemá KSČM zástupce v Parlamentu, neznamená to, že od státu dále neinkasuje příspěvky. Každý rok je to 11,5 milionu. A dle výsledků průzkumů a pokračující kragikomičnosti na politické scéně je dosti pravděpodobné, že v nadcházejících volbách se KSČM do minimálně PS vrátí, což nám všem zvedne i naše členské příspěvky.

Kolik stát ročně vyplácí na příspěvcích jednotlivým politickým stranám a za co, můžete vidět na stránkách MF ČR: https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke-strany-a-hnuti (od roku 1998). Čísla jsou to obrovská a není divu a ani sporu o tom, že politici ponížili politiku na obyčejný business. Aspoň trochu jakkoli uspět u voleb a kasírovat.


Netřeba dalších komentářů.
Kdo chce, informace si najde a do souvislostí si je dá.
Kdo nechce, ten pravdu nikdy ani nehledal.


Děkujeme Jihlavské listy za článek o iniciativě postavení podpory a propagace komunismu mimo zákon včetně symbolů komunismu.

15.3.2024 autor: Pavel Bajer

Zákaz komunistů podporuje i Dominátor

Ani téměř po 35 letech po Listopadu 1989 jsme se nevyrovnali s minulostí. To si myslí bývalí senátoři Jaromír Štětina a Martin Mejstřík.
Mejstřík, který žije na Vysočině, patřil v době událostí 17. listopadu ke studentským vůdcům. Letos založili iniciativu Listopad ještě neskončil.

„Rozhodl jsem se pokusit ještě jednou o skutečné dovršení naší revoluce, tzn. o prosazení zákazu propagace komunismu tak, jak jsme se o to pokoušeli s kolegou Štětinou v letech 2006 a 2008,“ uvedl k iniciativě Mejstřík.
Požadují, aby se k levicovému extrémismu přistupovalo stejně jako k tomu pravicovému. Upozorňují, že zatímco symboly a propagace nacismu jsou zakázané, u komunismu tomu tak není. Obě diktatury přitom považují za srovnatelné.

„Naší iniciativě jde předně o to, vrátit na půdu Parlamentu diskusi o potřebě komunisty zakázat, podobně, jako to funguje u nacismu,“ potvrdil bývalý studentský vůdce.
Požadavek na zákaz komunistické ideologie zaslali všem poslancům a senátorům. S velkou odezvou se zatím nesetkali.

„Doposud nám kladně odpověděli čtyři senátoři: Pavel Fischer (nezařazený), Ladislav Faktor (nezávislý), David Smoljak (STAN) a Zbyněk Linhart (za STAN) reagovali, že souhlasí a budou se tím zabývat,“ sdělil pro JL.
K nim se poději přidal i vysočinský předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Požadavek podporuji. Iniciativou se zabývám, kromě jiného právě i z hlediska reálnosti prosazení,“ reagoval na dotaz JL.

Od poslanců zaznamenali dvě reakce. Jak bývalý studentský vůdce uvedl, Michael Rataj (STAN) se vyslovil kladně a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) měl odpovědět ve smyslu, že se tím nebude zabývat.
S úvahami o zákazu komunistů nesouhlasí předsedkyně OV KSČM Jihlava Helena Vrzalová. „Po více než 30 letech by se lidé měli dívat jiným směrem. Pokud ale nemají jinou myšlenku, tak je to ubohé,“ vyjádřila se na dotaz JL s tím, že dále k tomu není co říci.

(Více v tištěném vydání JL s datem 15. 3.)


Kéž by alespoň několik poslanců a senátorů po roce 1989 projevilo jen část odvahy, jakou oplývali v boji proti nacismu a komunismu vlastenci typu Mašínů. Naše zem by jistě byla o notný kus dál. Jenomže, jak přesně říká Zdena Mašínová mladší, nacismus a komunismus vymýtily naši elitu. „A definitivní morální konec, to si troufnu říct, to mně může odporovat, kdo chce, zlomení páteře této společnosti, bylo od okupace v osmašedesátém roce a pak Husákova normalizace. A to, co žijeme teď, já tomu říkám druhá normalizace.“

Pár statečnějších jedinců zde bylo, ale ti se ihned po 17. 11. 1989 nedrali do čela OF. Tam si svoje pozice velmi rychle pohlídali socialistickými vlastnostmi prostoupené osoby, které neměly sebemenší snahu, potřebu a hlavně zájem, aby se zásadně změnil systém. Bylo pro ně přirozenější domlouvat se s partají plnou pokřivených páteří, než riskovat nějakou výraznou a zásadní změnu režimu, systému, ve kterém by neuměli operovat. Systému, ze kterého by třeba neuměli nebo nemohli tahat peníze tak, jako je to možné v systému socialistickém bez funkčních kontrolních mechanismů udržovaných v nefunkčním stavu právě tím režimem, systémem. A ve kterém náš stát (ne)funguje do dnešních dní.

K zásadnějším změnám nemůže ale nikdy dojít, dokud bude tento národ beztrestně masírován zevnitř i z venku komunistickou ideologií, komunistickými symboly, a především komunistickou propagandou. Martin Mejstřík se znovu pokouší o nápravu. Pokouší se o to, aby byla propagace a jakýkoli projev sympatií s komunismem okamžitě souzen a trestán, jako se to děje při propagaci nebo projevování sympatií s nacismem či fašismem. Dodnes je nejen hanebné, ale je urážkou a pliváním do tváří a na hroby všech, kteří se proti komunismu stavěli, že výkonná a soudní moc již více než 34 let proti podporovatelům a propagandistům komunismu nekoná. To samé se dá říci o moci zákonodárné (poslancích a senátorech), která dodnes neudělala nic, aby tomu tak nebylo.

Pokud chcete i vy Martinovi v jeho snažení pomoci, sdílejte jeho výzvu a případně mu pošlete na transparentní účet pár kaček, protože i ty jsou kromě odhodlání potřeba. Díky.


Snad se budou přidávat s podporou i další poslanci a senátoři.


Před více než sto lety můžeme vidět chybu ve vnímání komunismu ze strany demokratických politiků První republiky. Podcenili komunismus. Levicovou ideologii, která přitahuje a spojuje osoby tíhnoucí ke krajnímu extremismu, což se nakonec stalo pro náš národ fatální. Fatálním bylo i pro samotného Jana Masaryka, který bohužel příliš pomalu a pozdě docházel ke svému mylnému pohledu na komunismus a komunisty. V případě tehdejších demokratických politiků, v kontextu tehdejší doby, dobyvačným snahám Německa, jeho politice a mnoha dalším faktorům, se dají tato pomýlení chápat. I zkušenosti s domácími komunisty na počátku První republiky nebyly ještě tak otřesné.

Po dalších desítkách let a stovkách tisíc nikoli již faulů, ale zločinů, které komunismus a tito komunisté (krajní extremisté) napáchali na vlastním národu (i v mnoha dalších zemích), je již ale těžko pochopitelné, že Polistopadoví demokratičtí politici udělali tu stejnou chybu. To by museli být hlupáky, což nebyli. Jejich dohody a spolupráce s komunisty, nezakázání KSČ a další a další ústupky již nemohly být pouhými chybami. Současně šlo o podvodné jednání, protože již první garnitura polistopadových politiků jednala a konala v rozporu s cíli a myšlenkami revoluce 17.11.1989.

Přílišné sametovosti ke komunismu a komunistům využili kolaboranti a přímo agenti Kremlu v čele s Klausem a Zemanem. Dostali se do čela země a pohlídali si obsazení všech zásadních a vlivných postů. Výkonná a soudní moc, prolezlá komunisty a estébáky, podržela nejen krajně extrémní KSČ(M), ale i všechny další soudruhy a soudružky. A – vymalováno. Na Slovensku byla situace obdobná. Obě naše země vlastně +- kopírují podobný vývoj.

Povedlo se zcela zdecimovat nejen celkovou politickou kulturu, ale i obsazením „správnými osobami“ znefunkčnit všechny kontrolní mechanismy obrany demokratického systému proti levicovému extremismu a extremistům. Vytvořili ideální prostředí pro uplatnění se novodobých Tisů či Gottwaldů, kteří se jen přizpůsobí době a podmínkám. A to se také přesně děje. U nás i na Slovensku.

Neboli. Vše co se děje, probíhá po sto let známé linii. Jde o DŮSLEDEK chyb (záměru?), jehož počátek byl položen před 34 lety a nikoli v posledních deseti dvaceti letech, kdy si poprvé čuchnul k moci v ČR novodobý Gottwald a na Slovensku novodobý Tiso. Ten na Slovensku se již vrátil a likviduje demokracii v ještě vyšších obrátkách. Zda se novodobý Gottwald vrátí k moci u nás, to se brzy ukáže.

Je otázkou, zda již většině z demokratické části populace toto vše dochází. Vzhledem k tomu, jak málo prostoru dostávají v médiích byť jen sebemenší kritici Havla a kol., a jak jsou řazeni ze strany jejich fanatických stoupenců mezi „chcimíry“ či „putinovce“, nebude to asi ještě nic moc. Nejvíce to vyhovuje novodobým Gottwaldům, což si ale ti fanatičtí „demokraté“ nejsou schopni a ochotni uvědomit.

No jo. Máme nepřeberné množství informací, máme obrovské možnosti poučit se z historie – a přesto toho nejsme schopni. Můžeme tisíckrát vědět, že extremistům (natož krajním levicovým komunistům) nejde věřit nos mezi očima. Máme k dispozici experimenty o chování lidí, jako např. Stanfordský vězeňský experiment či Milgramův experiment. A je nám to k ničemu.

——————————————
Na základě výzvy “Zrušme komunisty!” byla založena občanská iniciativa (spolek) “Listopad ještě neskončil z.s.” jejíž předsedou je Martin Mejstřík – vůdce studentů v roce 1989. Smyslem iniciativy je prosadit novelu trestního zákoníku, která by komunistickou ideologii stavěla mimo zákon stejně, jako fašismus či nacismus.


Přesně tak to je, jak to řekl Martin Mejstřík v diskusi v knihovně Václava Havla 21. 5. 2024: „Jestli se nedokážeme těch komunistů zbavit a postavit je na úroveň nacistů, tak ta naše studentská revoluce nevyhrála.“

Na celé video se podívejte zde:
https://havelchannel.cz/cs/01957/kulaty-stul-jako-nastroj-zmeny-stredni-evropa-v-roce-1989?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR1pANYevwtF7yg06a8uwo88MqJarhrRHvSNgawztcIR_-BYa-gjAb2K578_aem_AYsN1dGVWHeyk5_ehKgFgIAv2KQ-RbQE2TOfT3T9ewCnc8202jhwDdFGv6Fc3Wo9JWf2SlMGNVc-wK_YMgFP40La

I z tohoto povídání je dost jasné, proč jsme my, bývalí studenti, kteří jsme považovali za samozřejmé, že se tady po zločinném působení komunistů a estébáků s KSČ nikdo nebude bavit, nemohli proti vlastně levicově založeným hlavním představitelům v OF po roce 1989 uspět. A Martin k tomu říká: “U kulatých stolů v lednu, únoru a dalších měsících (pozn. 1990) jsme se my, tehdejší studenti, neúčastnili. Kdybychom se jich mohli účastnit, tak jistě si myslím, že by KSČ by do voleb nešla.“

Tedy … jak také říká správně Marin: „Pokud člověk zjistí, že se stala nějaká chyba, tak kdykoli je šance ji napravit.“ A proto je zde i v roce 35 let od Listopadu snaha prosadit zněny v legislativě tak, aby byla jakákoli propagace či sympatie se zločinným komunismem stíhány, souzeny a odsuzovány stejně, jako je tomu u propagace či sympatií s nacismem.


Zcela ukázkové naplnění skutkové podstaty podpory, propagace levicového krajního extremismu (komunismu) a vyjadřování sympatií s ním – § 403 1), 2), § 404 i § 405. Paragrafy trestního zákoníku (Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia), podle kterých se běžně soudí a odsuzuje podpora, propagace nebo sympatie u pravicového krajního extremismu.

Stát tam takto lidé, kteří by si přišli zavzpomínat na éru nacismu s hákovými kříži na vlajkách, už by byli v celách předběžného zadržení, padaly by obžaloby a velmi rychle by probíhaly soudy.

Ne. v ČR sice Listopad začal, ale dodnes ještě zdaleka neskončil.

—–
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-s-prokremelskymi-motorkari-na-vychode-at-si-vezmou-celou-ukrajinu-258724
—–