Stručný soupis pokusů o zákaz komunistických stran a o zákaz propagace komunismu
Martin Mejstřík
S využitím diplomové práce Pavly Hájkové (KOMUNISTICKÝ EXTREMISMUS A JEHO NEBEZPEČÍ PRO DEMOKRACII, CEVRO Institut, 2013) a Evy Kneblové (POKUSY O ZÁKAZ KSČ /KSČM/ A ZÁKAZ PROPAGACE KOMUNISMU PO ROCE 1989, MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ, Katedra politologie, 2005)
Texty petic jsou výrazně kráceny
ČSFR
1990
Pokus Tomáše Sokola.
Dne 17. dubna 1990 zveřejnil JUDr. Tomáš Sokol, tehdejší městský prokurátor pro Prahu, dopis adresovaný ÚV KSČ, v němž oznámil, že od 1. 5. 1990 bude činnost KSČ na území Prahy posuzována z hlediska možného naplnění skutkové podstaty trestného činu podpory a propagace fašismu a podobných hnutí ohrožujících svobodu a demokracii podle příslušných pasáží trestního zákoníku.
Komunisté se proti tomu ostře ohradili a opustili schůzi Federálního shromáždění. Protože měli v nejvyšším zákonodárném sboru velmi silné zastoupení, znamenala jejich obstrukce vážné ohrožení rozběhnutého legislativního procesu. Hrozila ústavní krize. Představitelé tehdejšího Občanského fóra prohlásili, že pokus postavit KSČ mimo zákon je ryze soukromou iniciativou prokurátora Sokola. Na nátlak tehdejšího generálního prokurátora ČR Pavla Rychetského (OF) Tomáš Sokol nakonec ustoupil a své rozhodnutí zrušil.
Ukradená revoluce.
Provolání vysokoškolských studentů
k výročí 17. listopadu 1990.
Požadavek očisty společnosti od komunistů. Vyvlastnění majetku KSČ, výplata způsobených škod, očista státních úřadů a veřejného života, potrestání konkrétních viníků za stav země po 40 letech vlády komunistů, uznání protikomunistického odboje, kontrola bývalých pracovníků StB, očista justice, policie, armády.
Za redakci textu:
Igor Chaun, Jan Hřebejk, Petr Jarchovský – Filmová fakulta AMU v Praze
Martin Mejstřík, Pavel Lagner – Divadelní fakulta AMU v Praze
Zdeněk Fencl – Elektrotechnická fakulta ČVUT
Igor Volný – Právnická fakulta University Karlovy
Pavel Žáček – Fakulta sociálních věd University Karlovy
1990
Pokus Jozefa Kloknera.
Dne 4. 9. 1991 byl v branném a bezpečnostním výboru Federálního shromáždění projednáván návrh zákona o době nesvobody. Během něj navrhl poslanec Jozef Klokner doplnit tento návrh o paragraf, který by zakázal současnou komunistickou stranu. (Šlo o reakci na srpnový pokus o státní převrat v SSSR). Návrh tohoto zákona byl většinou přijat. Pro byli KDH, ODS a VPN, proti hlasovali poslanci za KSČM, SDĽ, ČSL a OH. Návrh byl však poté zamítnut poslanci Sněmovny lidu.
Novela trestního zákona
Dne 11. 12. 1991 přijalo FS novelu trestního zákona z roku 1961 ve znění (§ 260): „Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť (jako například fašismus nebo komunismus), bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Závorku nakonec ze zákona odstranil Ústavní soud.
ČR
1993
Pokus KAN a Čestmíra Hofhanzla.
Hlasy volající po zákazu KSČM se objevily během projednávání zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Klub angažovaných nestraníků (KAN) požadoval uzákonit zákaz KSČM jako nástupnické organizaci KSČ s odvoláním na znění tohoto zákona. Návrh však nezískal ve Sněmovně kladnou odezvu. KAN marně předpokládal, že zákaz bude iniciovat KDS.
Návrh na zákaz komunistické strany předložil nakonec během projednávání zákona O protiprávnosti komunistického režimu Poslanecké sněmovně poslanec Čestmír Hofhanzl (ODA): „Předkládám tento pozměňovací návrh. Za § 4 se vloží nový § 5, který zní: ´Komunistická strana se dnem účinnosti zákona zakazuje´.“ Pro jeho návrh hlasovalo pouhých 57 z 153 přítomných poslanců.
Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.
Přijat 9. července 1993. Přestože má zákon č. 198/1993 Sb. především deklaratorní ráz, přinesl nejzásadnější odsouzení komunistického režimu po roce 1989. Zcela jasně je v něm uvedeno, že režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, byl zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný. KSČ byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii.
1994 – 1995
Obecní vyhlášky
V průběhu let 1994 a 1995 se objevily snahy několika měst zakázat na jejich území propagaci komunismu. První z nich bylo Vysoké nad Jizerou (v červenci 2004 zakázalo na území obce agitaci a propagaci KSČM a hnutí a stran projevujících sympatie ke komunismu). V září 2004 rozšířily Pardubice zákaz propagace komunismu i o propagaci nacistickou, fašistickou a rasistickou. Příkladu následovaly další města – Nová Paka, Jeseník (2004) a Jičín a Brno (2005). Všechny výše uvedené vyhlášky však Ústavní soud postupně vletech 1996-1999 na návrh skupiny komunistických poslanců zrušil s odůvodněním, že není v kompetenci obcí ve svých vyhláškách upravovat záležitosti týkající se trestního práva.
2000
Sněmovní novela TZ.
Skupina pravicových poslanců v čele s Jiřím Paynem (ODS) předkládá novelu trestního zákona. „Třídní nenávist není v zákonu dosud jasně definována, a to dělá orgánům činným v trestním řízení velké problémy, protože musí dohánět tuto věc svým výkladem.“ Navrhovatelé opřeli zdůvodnění návrhu analýzou dokumentu Úvod do analýzy příčin a důsledků 17. listopadu 1989. Z něj podle navrhovatelů jasně vyplývá, že současná KSČM se principiálně nerozešla s učením o třídním boji a s představami s tím spojenými.
Po dlouhých debatách byl nakonec přijat jen paragraf týkající se zločinů proti lidskosti.
Novela byla schválena v září 2000 v tomto znění:
6. Za § 261 se vkládá nový § 261a, který zní: „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“.
Paragrafy týkající se třídní nenávisti a komunistického genocidia jsou v TZ dosud (současný § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod / § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia), ale ani tato novela nevedla k zákazu propagace komunismu, jakožto zločinné ideologie dle Zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.
2003
Petice: S komunisty se nemluví.
„Připomínáme české veřejnosti a její politické representaci, že legitimita svobodné a nezávislé České republiky, jejích demokratických institucí, celého našeho polistopadového vývoje vychází ze zavržení zločinného a protiprávního komunistického režimu, jak o tom mluví zákon. KSČM je dědička komunistické totality, hrdě se k této minulosti hlásí, ústy svých předáků bagatelizuje brutalitu 50. let a obhajuje komunistické zločince.
Vyzýváme demokratickou politickou representaci, aby nezpochybňovala postavení KSČM mezi ostatními extremistickými politickými proudy na okraji společnosti.“
David Černý, výtvarník, Adam Drda, novinář, režisér, Jiří Peňás, publicista, Petr Placák, spisovatel, Jáchym Topol, spisovatel, Jaroslav Hutka, písničkář, Jiří Křižan, scenárista, Ivan Wernisch, básník, Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, Tomas Pojar, politolog, Ondřej Vetchý, herec, Kristina Vlachova, režisérka a scénáristka, Eva Holubová, herečka, Milan Hulík, advokát
Petici, podepsanou zhruba devíti tisíci občany, předali organizátoři v čele s publicistou Petrem Placákem předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi. Ten prohlásil, že v parlamentu se přece s komunisty mluví už dávno a nikdo z těch, kdo to dělají, na tom ani nehodlají nic měnit. „Naopak se zdá“, dodal Zaorálek, „že spolupráce takzvaných demokratických stran s KSČM v poslední době spíše sílí a stávají se respektovanou politickou silou“.
Podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny dostal petici k projednání Petiční výbor, vedený komunistickou poslankyní Zuzkou Rujbrovou. Ta prohlásila, že „složení sněmovny je výsledkem voleb, Komunistická strana Čech a Moravy nebyla zakázána a její zástupci byli zvoleni občany“. Tím byla podle ní věc vysvětlena. Výbor petici zamítl.
2004
Návrh na rozpuštění KSČM.
Tatáž skupina občanů (David Černý, Petr Placák, Ivan Klíma, Vladimír Michálek, David Koller a Josef Bouška) podala předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi už konkrétnější požadavek, a to podnět k podání návrhu na rozpuštění KSČM. Podle autorů porušuje KSČM zákon zejména svým názvem, kterým se jasně hlásí k odkazu někdejší zločinné organizace. Dále zákon porušuje svými stanovami a postoji. Podle autorů podnětu KSČM a její členové neskrytě zastávají a propagují názory, které jsou v rozporu s právními předpisy České republiky, zejména pak § 260, 261 a 261a trestního zákona o podpoře a propagaci hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Předseda tehdejší vlády Vladimír Špidla na tento podnět nijak nezareagoval.
2005
Petice: Zrušme komunisty!
Poslanci! Senátoři!
„Trvá-li KSČM na názvu ´komunistická´, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi. Pak je nutné požadovat její vyloučení z demokratické soutěže politických stran.“18 S úctou k památce zničené země a statisíců zmarněných životů žádáme poslance a senátory, aby přijali právní normu, která by zakázala propagaci nacismu, komunismu a fašismu v názvech a programech politických stran. Vyzýváme Vás, ve jménu budoucnosti, zakažte symboly diktatury!“
Petenti: spisovatel Ivan Klíma, režisér Ladislav Smoljak, sochař David Černý, novinář Josef Bouška, novinář Jan Urban
Vzhledem k tomu, že petice měla více než deset tisíc fyzických podpisů (celkově přes 70 tisíc), mohla být podle Jednacího řádu Senátu projednána na plénu Senátu. To se uskutečnilo o rok později, dne 2. listopadu 2006. Mezitím se peticí zabýval senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který na svém veřejném slyšení konaném dne 27. března 2006 vyzval senátory, aby připravili novelu trestního zákona k zákazu symbolů komunismu a nacismu.
Senátní novela TZ (zákaz propagace komunismu).
Návrh senátorů Martina Mejstříka, Jana Horníka, Jiřího Lišky, Soni Paukrtové, Jitky Seitlové, Richarda Sequense, Jaromíra Štětiny senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění níže uvedených změn ze dne 29. listopadu 1961, ve znění pozdějších předpisů
V září 2005 schválen Senátem PČR, v březnu 2006 byl pak senátní návrh zamítnut PS ČR.
2006
Dočasná komise pro posouzení ústavnosti KSČM.
Jedním z požadavků petentů petice Zrušme komunisty!, který během projednávání na plénu Senátu dne 2. listopadu 2006 přednesl senátor Štětina, bylo vytvoření Dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM. Plénum Senátu přijalo usnesení, kterým komisi zřídilo a zároveň jí stanovilo dva základní úkoly: 1) Prozkoumat, zda KSČM řádně dodržuje zákony ve smyslu § 4 Zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích č. 424/1991 Sb. 2) Prozkoumat, zda existence KSČM odpovídá Čl. 5 Hlavy první Ústavního zákona č.1/1993 Sb. Ústava České republiky.“ Výsledkem dvouleté činnosti komise byla Závěrečná zpráva, která obsahovala celkem 76 indícií porušení zákona či Ústavy České republiky Komunistickou stranou Čech a Moravy.
2007
Návrh novely TZ (zákaz propagace komunismu).
Návrh senátního návrhu zákona senátorů Martina Mejstříka, Richarda Sequense, Josefa Novotného, Jana Horníka a Jaromíra Štětiny, kterým se mění zákon č. 140/1960 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů (Identický návrh z r. 2005, rozšířený o symboly komunismu – viz usnesení senátního Petičního výboru)
V březnu 2008 Senátem PČR zamítnut. Tehdejší předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) prohlásil, že ODS připraví lepší návrh.
2008 – 2009
Závěrečná zpráva Dočasné komise Senátu PČR pro posouzení ústavnosti KSČM.
Závěrečná zpráva byla předložena plénu Senátu dne 30. října 2008. Plénum přijalo usnesení, ve kterém shledává četnost a dlouhodobě opakované indicie porušení Ústavy ČR a nedodržování zákonů ve smyslu Zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích č. 424/1991 Sb. Komunistickou stranou Čech a Moravy jako znepokojující a závažné. Senát se dále domnívá, že by se Nejvyšší správní soud měl, na základě návrhu podaného vládou, daným senátním podnětem zabývat, protože existují důvodná podezření, že KSČM nemůže vyvíjet činnost, neboť porušuje Ústavu a zákony ČR. Dne 13. listopadu 2008 postoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka Závěrečnou zprávu Dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM vládě.
Dopisem předsedy vlády ze dne 9. 12. 2008 byl požádán ministr vnitra o posouzení uplatněného podnětu. MV ČR neshledalo k rozpuštění či pozastavení činnosti KSČM důvody a ministr vnitra ČR Martin Pecina dne 26. října 2009 materiál „Informace k podnětu Senátu PČR na rozpuštění či pozastavení činnosti KSČM“ č.j. 1479/09 z jednání vlády stáhl.
Členové „dočasné komise“ přijali následně (8. prosince 2009) usnesení, ve kterém znovu doporučují vládě, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu pozastavit činnost KSČM s tím, že by měla KSČM a) odstranit ze svého názvu slovo komunistická a jiné mluvnické deriváty slova komunismus a zaregistrovat se pod jiným názvem; b) jasně a zřetelně odmítnout marxisticko-leninské násilí jako prostředek k dosažení svých politických cílů.
2011
Zrušme komunisty!
Výzkum společnosti SANEP v den výročí „Vítězného února“
Z výzkumu společnosti SANEP vyplynulo, že více než polovina Čechů je nakloněna zrušení KSČM. Se zrušením této partaje v něm vyslovilo souhlas 50,1 procent dotázaných.
KSČM se nezměnila, míní polovina Čechů.
Podle 55 procent respondentů se totiž komunistická strana po roce 1989 netransformovala v demokratickou levicovou stranu. Opačný názor sdílí podle výzkumu pouze 30 procent občanů. Exkluzivní internetový on-off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 17. – 20. února 2011 na vybrané skupině 6.812 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let.
(ČTK)
2010 – 2012
Návrh na pozastavení činnosti KSČM.
Přestože se po parlamentních volbách v roce 2010 ujala moci pravicová vláda, návrh na pozastavení činnosti KSČM předložený Dočasnou komisí Senátu PČR pro posouzení ústavnosti KSČM ležel nečinně na vládě dalších několik měsíců. Ministr vnitra Jan Kubice posléze seznámil vládu se stanovisky čtyř expertních právníků a politologů a doporučil návrh NSS na pozastavení činnosti KSČM nepředkládat. Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo obrany však dospěly k opačnému názoru – Ministerstvo spravedlnosti dokonce navrhlo doplnit podklady o poznatky zpravodajských služeb. Vláda Petra Nečase ale 29. února 2012 přijala usnesení, kterým celou věc zametla pod koberec.
2020
Nový návrh na pozastavení činnosti KSČM.
V únoru 2020 je vládě podán nový podnět na pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Zpracovala jej (včetně důkazních materiálů) renomovaná AK Němec. Návrh se na stůl vlády vůbec nedostal – jeho prozkoumáním bylo pověřeno MV ČR, které dospělo (opět) k názoru, že je bezpředmětný. Záležitosti související s pokusy postavit komunismus mimo zákon vyřizuje na MV ČR minimálně od r. 2005 stále stejný úředník, byť jeho doporučení nakonec podepisuje příslušný náměstek, př. ministr.
Předkladatelé: Jaromír Štětina, Martin Mejstřík
2021
Petice pro přijetí senátního návrhu zákona z roku 2007 (zákaz propagace komunismu).
Autor: David Šteffel
2023
Petice o protiprávnosti komunistické ideologie, její propagace a zákazu stran a hnutí, které tuto ideologii hlásají, propagují a prosazují.
Klub angažovaných nestraníků doručil Senátu PČR petici, v níž se odkazuje na dodržování zákona O protiprávnosti komunistického režimu přijatého v r. 1993: „Vážení senátoři, vážení poslanci, my, níže podepsaní občané ČR, požadujeme schválení zákona o zákazu komunistické ideologie, komunistických symbolů, třídního boje, Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Československa a Komunistické strany České 21 jako následnic předlistopadové KSČ, požadujeme zákaz užívání slova komunismus a slov od něho odvozených v názvech právnických osob. Požadujeme právně postavit komunismus jako zločinnou ideologii na stejnou úroveň, na kterou je postaven fašismus a nacismus.
Požadujeme, aby zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu č.198/1993, nebyl pouhým deklaratorním konstatováním, ale právně vymahatelná norma.“
V dubnu 2023 se peticí zabýval Ústavně –-právní výbor Senátu PČR, který ji vzal pouze na vědomí a spolu s „ústavně-právním stanoviskem“, které zpracoval legislativní odbor Senátu (a které požadavky petentů nedoporučuje) zaslal Petičnímu výboru. Ten autorům petice doporučil, aby „pokračovali ve sběru podpisů tak, aby petice získala charakter velké petice a mohla se projednat na plénu Senátu“.
Autor: KAN
Výzva poslancům a senátorům, aby formou novely trestního zákoníku postavili propagaci komunismu mimo zákon.
Dne 17. listopadu vzniká výzva bývalých senátorů Martina Mejstříka a Jaromíra Štětiny adresovaná všem poslancům a senátorům “Zrušme komunisty!”. Do konce roku ji podpořily desítky osobností.
2024
Iniciativa Listopad ještě neskončil.
V únoru je na základě výzvy “Zrušme komunisty!” založena občanská iniciativa (spolek) “Listopad ještě neskončil z.s.”. Smyslem iniciativy je prosadit novelu trestního zákoníku, která by komunistickou ideologii (vč. symbolů komunismu) stavěla mimo zákon stejně, jako fašismus a nacismus.