Česká republika by mohla být krásná země pro život, kdyby…

Již delší dobu u mne převládají především dva pocity – smutek a lítost. Je to stav, který člověka sžírá a uvádí jej do stavu depresí a zoufalství. Stav, který mít nechcete, ale nemůžete si od něj pomoci, protože jste typ, který nedokáže nevnímat souvislosti.

Je zdrcující, že více než dvacet let vládnou České republice lidé, u kterých není vidět ani náznak nějaké vize nebo koncepce. Lidé, kteří vytvářejí a předkládají do parlamentu ke schválení zákony, jejichž cílem není prosperita naší země, ale jsou „šité na míru“ konkrétním sobeckým zájmům v tu chvíli vládnoucí skupině osob. Je ale také zdrcující, když se tomu více než dvacet let nejsme my občané schopni vzepřít, spojit se a zvrátit vývoj, který jednoznačně nevede pro většinu dobrým směrem.

Hlavním cílem Klause, Zemana a nyní současného nejvlivnějšího muže Andreje Babiše není nic jiného než nastavit podmínky k tomu, aby minimum lidí vlastnilo maximum. Kumulace majetku, energetických, průmyslových i lidských zdrojů a politického i mediálního vlivu do rukou několika oligarchů je cestou, kde obrovské množství obyvatel, ale bohužel i poslanců a senátorů nedokáže rozpoznat, že se jedná o slepou uličku, na jejímž konci bude ostrá zatáčka a betonová stěna.

Těm několika lidem je a bude tento konec úplně lhostejný, protože k České republice necítí zhola nic. Jediné, co cítí, je vůně peněz a moci. Politici a úředníci jsou jim v danou chvíli dobří pouze k tomu, aby připravovali a schvalovali podle jejich zadání podmínky (návrhy zákonů) k jejich sobeckým zájmům. Jsou to šikovní rétoři a manipulátoři, takže jim stačí přidat trochu charismatu a mají tu hrstku pro ně důležitých osob tam, kde je mít chtějí. Šikovně si je podplácejí buď svými vlastními prostředky přímo či přes například neziskové organizace, které si sami nebo přes své kamarády založí. A ve chvíli, kdy se dostanou k moci, využívají ještě chytřeji státní peníze a úplatky provádějí formou tučných odměn.

Poslední záměr Sociální demokracie a Andreje Babiše − zavedení registračních pokladen − se může mnohým zdát jako skvělý nápad jak ochránit státní kasu od ekonomiky šedých peněz. Ano. Opět další záměr, který je postaven na chvályhodné snaze. Ale výsledkem budou jen další veliké ztráty pro tuto zemi a další obrovská kumulace majetku a lidských zdrojů pod křídly nejvlivnějších finančních skupin, které tak budou ovládat další sektory podnikání a služeb. Obrovské množství drobných a především těch nejmenších podnikatelů (stánkaři, kadeřnice, lékaři, majitelé hospod, instalatéři, drobní účetní, doučující studenti nebo třeba důchodci, maminky na mateřské, které si jako OSVČ přivydělávají nějakou činností, drobní živnostníci atd.) ukončí svoji činnost. Pro obrovské množství osob nebude vydělávání si trochy peněz ekonomické. Určitě utrpí především služby směrem k obyvatelstvu, tedy nám všem.

Opět se jen vedou obecné řeči, ale nikde se neobjevují detaily, podrobnosti a prováděcí mechanismy. Kde jsou detailní informace o zavádění registračních pokladen? Budou vůbec pokladny v provozu také off-line, a nikoli jen on-line? Neboli, co když se právě nepůjde připojit na internet? Bude někdo OSOBNĚ zodpovědný za nepřekročení nákladů při zavádění pokladen? Protože každý máme z minulosti v paměti, jaké obrovské problémy, a tím šílené náklady navíc stálo zavádění datových schránek, systému pro výplatu sociálních dávek nebo třeba centrálního registru vozidel. Částka, o kterou Česká republika přišla díky šlendriánskému přístupu vedení ministerstev, hejtmanství a radnic při zavádění jakýchkoli IT systémů je tak obrovská, že naprosto neguje deklarované výhody pro stát před jejich zaváděním. Jsem plně přesvědčen, že naprostá organizační neschopnost, která na ministerstvech panuje spolu s naopak jednoznačnou „schopností“ pohlídat si dodavatelské smlouvy na IT systémy (předražení, vícenáklady atd.), navýšení počtu úředníků a další náklady nebudou ve finále znamenat nic jiného, než další dávku frustrace, nespokojnosti a zoufalství podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti. Někdo se opět pod rouškou chvályhodného boje proti šedé ekonomice neskutečně napakuje (výrobci a dodavatelé pokladem, nějaká IT firma).

Je třeba uznat, že to ti oligarchové mají velmi dobře vymyšleno. Kellner to dělal a dělá ještě tajně, když ovládal a ovládá Klause a Zemana (jsem zvědavý, jestli bude PPFka i Zemanovi financovat nějaký institut a knihovnu, ale alespoň jej již vozí tryskáčem). To Babiš je jiný kalibr. Ten si nás všechny ve stavu zoufalství a frustrace z dosavadního chování politických stran otočil kolem prstu a „obětoval se“ být politikem osobně. A občané, poslanci, senátoři i úředníci mu to stále žerou i s navijákem. Pro několik vyvolených, kteří již plně ovládli politiku i média je to cesta, jak zlikvidovat další části trhu, kde ještě funguje drobné a střední podnikání a podmanit si je (v tomto případě především oblasti služeb). Už vidím to obrovské množství akvizic jednotlivých hotelů, restaurací. Agrofert se jistě těší na propojení s dodávkami masa, mléka, zeleniny a koblih. Už vidím těch pět šest manažerů, které má Andrej Babiš na tyto akvizice připravené ve startovacích blocích.

Ve finále se nejedná o nic jiného, než o koncepční a cílenou likvidaci podnikajících a podnikavých lidí o oblasti malého středního podnikání (viz Babišův výrok pro Blesk, že malé firmy jsou na prd).  O řízený proces likvidace zdravého tržního prostředí. A to za jakoukoli cenu, která bude pro stát naprosto neúměrná přínosu – tedy myšleno přínosu pro Českou republiku. Prozatím totiž současná vláda v čele s Babišem (nikoli Sobotkou) neukázala nic z toho, čím se především Babiš před rokem, dvěma oháněl a co celému národu sliboval. Ekonomika a rozvoj České republiky se nelepší a ani se nezdá, že by tomu mělo být v tomto roce jinak. Důležitější ovšem je, že Babišovo impérium si v roce 2014 polepšilo o 25 %!

Stále více u mě převažují dva pocity – smutek a lítost. To jsme proboha opravdu tak strašně povrchní, že nejsme schopni vidět podstatu věcí? Pokud ji vidíme, proč nejsme schopni se spojit a zorganizovat? Proč nedokážeme bouchnout do stolu a říci „A DOST“? Copak v této zemi opravdu všichni žijí pouze dneškem a je jim jedno, kde a jak budou žít jejich děti a děti jejich dětí?

 

Petr Suda

Listopad ještě neskončil (FB)
Listopad ještě neskončil (www)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>