aneb Kdy skončí Listopad
(Otevřená výzva poslancům a senátorům)
Komunistická diktatura zdevastovala naši zemi právně, ekonomicky, ekologicky.
A hlavně – lidsky, když nemravnost postavila nad morálku a lež nad pravdu.
Studentská revoluce, která začala 17. listopadu 1989 , počítala s tím, že po pádu
komunismu bude komunistická strana a její ideologie jako zločinná zakázána. Nestalo se
tak a již rok poté, 17. listopadu 1990, hovořili tehdejší studentští lídři o „ukradené revoluci“.
Václav Havel věřil, že komunisté vymřou a tím se jich definitivně zbavíme. Ne všichni
s ním souhlasili – soupis pokusů o postavení komunistů mimo zákon vyjde na několik
strojopisných stran.
V jednu chvíli jsme zde měli komunistické strany dokonce tři a nakonec to bohužel
nebylo díky úsilí demokratických politiků, že jsme se jich zbavili v parlamentu.
Pro demokracii zůstávají komunisté i nadále latentním nebezpečím.
Po roce 1989 neměli politici sílu společnost od bolševismu očistit.
● Kvůli polistopadové garnituře politiků jsme navázali na komunistické právo.
● Kvůli nevyrovnání se s komunistickou minulostí jsme komunistům
a estébákům umožnili privatizovat a krást – a ve velké míře opět rozkrást
naši zemi.
● Ani po 34 letech jsme nedokázali od komunistů očistit justici.
● I po 34 letech od pádu komunismu vyplácíme vysoké důchody a výsluhy
lidem, kteří sloužili komunistické totalitní moci.
● Ani po 34 letech nemá naše ministerstvo školství jasno v tom, jak by měly školy
o době komunistické diktatury učit. Takže se v drtivé většině škol o komunismu
raději neučí vůbec.
Výše uvedené problémy nedokážeme – nechceme – řešit proto, že jsme nebyli schopni
jednoznačně a jasně pojmenovat zlo. Nebyli jsme za 34 let schopni definovat
komunistickou ideologii jako ideologii zrůdnou a antihumánní a podle toho se k ní
chovat. Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunismu a o odporu proti němu sice
exaktně popisuje zločiny komunismu, ale je pouze deklaratorní, jeho plnění nelze
vymáhat a tudíž se jím nikdo neřídí.
Zákaz komunistické ideologie dlužíme naší vlasti, sami sobě, ale především všem
občanům Československa, kterým komunisté zničili životy.
Stačí si pročíst některý z příběhů lidí, kteří se do bolševického soukolí dostali. Příběhy
Milady Horákové, nebo třeba Karla Kutlvašra, jsou známé, ale byly desítky tisíc
„bezejmenných“.
Sedláci, živnostníci, naši vojáci, letci a obecně zápaďáci, kteří za naši svobodu bojovali
v zahraničí a komunisté se jim odvděčili oprátkou, degradacemi, vězněním, pracovními
tábory, šikanou, psychickým terorem, či persekucemi rodin. Důstojníci. Legionáři.
Odbojáři. Skauti. Sokolové… Inteligence. Akademická obec. Věřící. Církve. Jinak smýšlející
politici, umělci… Studenti. Dělníci – kteří se provinili jen tím, že měli svou hlavu, svůj názor
a domnívali se, že je to normální. Že svobodná mysl dělá člověka člověkem.
Obdivuhodnou práci v mapování příběhů oněch „bezejmenných“ dělá Paměť národa ,
Člověk v tísni v rámci projektu Příběhy bezpráví , Ústav pro studium totalitních režimů,
či Museum XX. století . Vyšly desítky knih (u nás i u krajanů v zahraničí), byl natočen
bezpočet dokumentárních i hraných filmů, popisujících osudy rodin, které se staly obětí
komunistického třídního boje.
Při sledování těchto bolestných příběhů musí každému člověku vytanout na mysli
jediné: Jak je možné, že tady komunisty ještě pořád máme ?! Jak je možné, že lidé,
kteří pomáhali zrůdnou komunistickou diktaturu držet u moci, pobírají celých 34 let
vysoké renty a výsluhy, zatímco jejich oběti dožívají a umírají s minimálními důchody ?!
Kde zůstalo právo ? Kde pravda ? Kde spravedlnost ?!
34 let po revoluci.
Je zoufale pozdě.
Ale nikdy není pozdě, pokud lze napravit chybu.
Listopad skončí, až postavíme komunisty mimo zákon.
Dlužíme to našim předkům.
Všem, kteří nezradili.
V Praze 17. listopadu 2023
Martin Mejstřík Jaromír Štětina
Osobnosti, které podepsaly výzvu Zrušme komunisty!
Stav k 10. lednu 2024 (v pořadí tak, jak se k výzvě připojovaly)
- Olga Sommerová, filmová dokumentaristka
- Martin Vadas, filmový režisér a producent, dokumentarista
- Tomáš Klvaňa, VŠ pedagog, publicista
- Ladislav Heryán, římskokatolický kněz salesián pedagog
- Václava Jandečková, historička publicistka
- Václav Koubek, hudebník, spisovatel a aktivista
- Tomki Němec, fotograf
- Jan Hrušínský, herec
- Kateřina Žlebková, výtvarnice
- Jiří Žlebek , sochař
- Jaroslav Bahník, p odnikatel
- Elena Strupková, herečka, režisérka a psychoterapeutka
- Dagmar Křížková, psychiatrička
- František Kostlán, publicista
- Josef Císařovský, filmový r ežisér, dokumentarista
- Eva Blažíčková, choreografka
- Zuzana Meisnerová Wismer, ředitelka archivu Langhans Praha
- Jaroslav Brabec, filmový a televizní kameraman, režisér
- Aleš Jaluška, kněz Církve čsl. husitské
- Jan Potměšil, herec
- Vlasta Chromá, občanská aktivistka, zakladatelka OF
- Jan Rejžek, publicista
- Hana Jalušková, kazatelka Ochranovského seniorátu při ČCE
- Adam komers, bývalý redaktor ČT, kavárník
- Jaroslav Hutka, hudebník
- Josef Bouška, konzultant a publicista
- Miroslav Skalák Skalický, hudebník, básník a význačná osobnost českého
undergroundu - Tomáš Karger, herec
- Petr Placák, historik, spisovatel a bývalý disident
- Jiří David, vizuální umělec
- Milica Pechánková, publicistka
- Oldřich Jelínek, výtvarník
- Líba Taylor, fotografka
- Karel Navrátil, hudebník a divadelník
- Zina Hamon Freundová, pedagožka, signatářka Charty 77
- Jan Urban, novinář , pedagog , signatář Charty 77 , spoluzakladatel, lídr a mluvčí
Občanského fóra - Eugenie Číhalová, členka Rady vlády pro národnostní menšiny jako zástupce
ruské menšiny v ČR - Tomáš Jungvirt, malíř, sochař, fotograf, architekt
- Petr Suda, podnikatel, Listopad ještě neskončil
- Jiří Liška, bývalý senátor, zastupitel měst a Jičín
- David Šuman, předseda stávkového výboru Fakulty stavební ČVUT z r. 1989,
živnostník - Hana Bergmannová Klímová, výtvarnice a spisovatelka
- Václav Marhoul, scénárista, režisér a producent
- David Koller, rockový zpěvák, skladatel a bubeník, lídr skupiny Lucie
- Miroslav Jonák, keramik, živnostník
- Karel Loula, varhaník, skladatel a sbormistr
- Olga Malířová Špátová , režisérka a kameramanka
- Jan Malíř , kameraman
- Adam Zach, stávkový výbor MFF UK z r. 1989, IT
- Zdeněk Fencl, stávkový výbor ČVUT FEL z r. 1989, kameraman
- Karel Krucký, celostátní stávkový výbor z r. 1989, FTVS UK, vysokoškolský
pedagog, filantrop, cestovatel - Martin Kouřil, stávkový výbor PřF UK z r. 1989, strojvedoucí
- Pavel Korec, stávkový výbor ČVUT FS z r. 1989, analytik
- Eva Papoušková (Zelníčková), stávkový výbor FAMU z r. 1989, spisovatelka a
scenáristka - Barbora Hrzánová, herečka a zpěvačka
- Štěpánka Prokopcová, rešeršistka
- Kristina Vlachová, scenáristka a režisérka
- Dominik Hašek, bývalý hokejový reprezentant, ZOH Nagano 1998
1 komentář
Facebook · 30 listopadu, -0001 v 12:00 am
Dnes je tomu 76 let, kdy se komunisti protizákonně chopili moci. Tak trochu symbolicky představujeme otevřenou výzvu, kterou v tomto týdnu zaslal lídr vysokoškoláků v r. 1989 a senátor (2002-2008) Martin Mejstřík všem 281 poslancům a senátorům Parlamentu ČR. Výzvu připravil spolu s bývalým senátorem a europoslancem Jaromírem Štětinou a navazují tak na jejich obdobné snahy v minulosti. Před dnešním zveřejněním ji podpořily desítky osobností kulturní, společenské a sportovní sféry naší země.
V listopadu 1989 jsme se sice zbavili komunistické diktatury, ale dodnes není de facto, ani de iure trestná propagace nebo veřejná podpora komunismu (komunistické ideologie).
Před 34 lety studenti spolu s naprostou většinou země považovali za samozřejmé, že KSČ bude zakázána, její majetek bude zabaven, komunisti a estébáci nebudou smět zůstat v politice, ve vedeních armády, policie, justice a dalších zásadních institucí a organizací. Nestalo se. Čekali, že zločiny komunistické éry se prošetří a jejich viníci budou po právu potrestáni. Nedočkali se. Spravedlnost zůstala slepá. Soudruzi podrželi soudruhy a podrželi si i obrovský nakradený majetek.
Komunisti se dál směli podílet na moci. Dál se mohli beztrestně veřejně hlásit ke komunismu a díky otevřeným dveřím do všech médií mohli i po revoluci zpochybňovat a bagatelizovat zločinnost komunismu a působit jako hlásná trouba Kremlu v naší zemi.
Zákony musí znít jasně a jednoznačně. Právě nejednoznačnost zákonů ohledně krajního extremismu, ke kterému komunismus patří stejně jako nacismus či fašismus, je příčinou možnosti rozdílného výkladu jednoho případu jednotlivými soudy, průtahů líčení atd. Není možné, aby projevy a propagace nacismu byly podle stejných zákonů souzeny ihned jako extremismus a projevy a propagace komunismu přecházeny. Aby máváni hákovým křížem na veřejnosti bylo podle stejných zákonů trestné a mávaní sovětskou vlajkou nebo symbolem srpu s kladiva za trestný čin nepovažováno. Výsledkem je, že naše zákonodárná, výkonná i soudní moc nedokáží pružně reagovat ani na nové podoby extremismu a jeho propagace, jako je například veřejné nošení svatojiřské stuhy, jakožto znaku ruské agrese.
——————————————
Na základě výzvy “Zrušme komunisty!” byla založena občanská iniciativa (spolek) “Listopad ještě neskončil z.s.” jejíž předsedou je Martin Mejstřík – vůdce studentů v roce 1989. Smyslem iniciativy je prosadit novelu trestního zákoníku, která by komunistickou ideologii stavěla mimo zákon stejně, jako fašismus či nacismus.
http://www.listopadjesteneskoncil.cz
https://www.facebook.com/listopadjesteneskoncil
#listopadjesteneskoncil
————————————
Výzvu můžete podpořit i finančně: transparentní účet – č. 77077022/2010
————————————